Lednové knižní BEST OF
12.2.2021

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto Jindřich říká, že to jsou jen pomluvy, ale kdo by mu věřil, já určitě ne), drsných a nepovedených vtipů, rozchodů a návratů, vzteku a radosti, když se někdy všecko zázrakem sejde a koncert nebo aspoň zkouška vyjde. Jindřich, když už jsem ho zmínil, je hlavní postava příběhu, chraplák po otci a alkoholu a zpěvák v rockové kapele. A taky textař, ostatně v knížce dva jeho texty z poslední doby máme a rozhodně je shledáte skvělými. Příjmením je Bukovský, jestli vám to něco říká.

A pak to je ještě knížka o lásce, o lásce v době, kdy pozdě zjistíte, že šukání není všecko. O žárlivosti, žárlivosti na přítelkyni, která vás vykopla, na kamarády, co si pořídili ženy, na ženy, co si pořídily kamarády, na úspěšnější svět. A ještě o tom, jak složité to máme s rodiči. Prostě o životě. Nezapomněl jsem na něco? Na titulní postavu – sympatického hrobníka z Lesního hřbitova, filozofujícího samotáře drsňáka se starým mercedesem. Nebo snad ne, jsou sovy tím, čím se zdají být?

Irovský si pohrává s jazykem, číst ho je jako vzpomenout si na časy, kdy jste hltali gotické romány anebo koukali na celníkovy obrázky. Sem tam hrobařovy filosofické úvahy, které se naštěstí neberou moc vážně, pak vtip, narážka na současnost a skutečnost, legrácka. Občas to zpestří sexem, však poněkud jednotvárným, občas lajnou z prkýnka nechutně špinavého záchodu. Pohrává si i s námi čtenáři, zahrne do příběhu každé klišé, které vás v souvislosti s rockery napadne, a protože víte, že je s tímto prostředím sám srostlý, uvědomujete si, že mu nesmíte všecko věřit. Pohrává si s češtinou a s přechodníky. Knížka pro Zlíňáky, kteří s Jindřichem mohou bloudit známými ulicemi, a knížka pro kamarády z Teplic, kteří si pamatují tu krásku Hanku, servírku z proskleného baru s výhledem na divadlo.

A konec je hodně optimistický – 14. srpna 2021 nás všecky čeká koncert v Masters of Rock Café. Tož na to jsem zvědavý, přátelé.

 

📝 Oblíbený citát:kluci sklízeli místo ovací aspoň aparát a nástroje“

🥃 Doporučené pití: Jack se skořicí

🎶 Co k tomu poslouchat: střídat grunge a Vivaldiho

 

 

 

Stanyslaw

„Schovku“ jsem už v mládí upgradoval na Zašívárnu. To popadnete knížku a zašijete se tak, aby vás pár hodin nikdo nenašel. Výborná příprava na vojnu!

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *