A pak to je ještě knížka o lásce, o lásce v době, kdy pozdě zjistíte, že šukání není všecko. O žárlivosti, žárlivosti na přítelkyni, která vás vykopla, na kamarády, co si pořídili ženy, na ženy, co si pořídily kamarády, na úspěšnější svět. A ještě o tom, jak složité to máme s rodiči. Prostě o životě. Nezapomněl jsem na něco? Na titulní postavu – sympatického hrobníka z Lesního hřbitova, filozofujícího samotáře drsňáka se starým mercedesem. Nebo snad ne, jsou sovy tím, čím se zdají být?
Irovský si pohrává s jazykem, číst ho je jako vzpomenout si na časy, kdy jste hltali gotické romány anebo koukali na celníkovy obrázky. Sem tam hrobařovy filosofické úvahy, které se naštěstí neberou moc vážně, pak vtip, narážka na současnost a skutečnost, legrácka. Občas to zpestří sexem, však poněkud jednotvárným, občas lajnou z prkýnka nechutně špinavého záchodu. Pohrává si i s námi čtenáři, zahrne do příběhu každé klišé, které vás v souvislosti s rockery napadne, a protože víte, že je s tímto prostředím sám srostlý, uvědomujete si, že mu nesmíte všecko věřit. Pohrává si s češtinou a s přechodníky. Knížka pro Zlíňáky, kteří s Jindřichem mohou bloudit známými ulicemi, a knížka pro kamarády z Teplic, kteří si pamatují tu krásku Hanku, servírku z proskleného baru s výhledem na divadlo.
A konec je hodně optimistický – 14. srpna 2021 nás všecky čeká koncert v Masters of Rock Café. Tož na to jsem zvědavý, přátelé.
📝 Oblíbený citát: „kluci sklízeli místo ovací aspoň aparát a nástroje“
🥃 Doporučené pití: Jack se skořicí
🎶 Co k tomu poslouchat: střídat grunge a Vivaldiho
Stanyslaw
„Schovku“ jsem už v mládí upgradoval na Zašívárnu. To popadnete knížku a zašijete se tak, aby vás pár hodin nikdo nenašel. Výborná příprava na vojnu!
