Představte si, že marně hledáte novou práci, ale jedna nezajímavá nabídka střídá druhou. Vy sníte o práci knihovníka v bradavické knihovně, ale zatím to vypadá na zástupce manažera oddělení mražených potravin. A najednou BUM! Mezi nepřeberným množstvím nabídek Úřadu práce je „výzkumník významných historických událostí v příslušné době“. Smlouva na dobu určitou, plat mizerný, pracovní doba nekonečná a podmínky „mírně“ vražedné. Pak je tady ještě jeden detail, který personalistka zapomněla zmínit. Pokud vám pracovní náplň nepůjde úplně od ruky, pak se doslova a do písmene začne odehrávat Jedna zatracená pohroma za druhou. Gratuluji, vysněná pracovní pozice je vaše!
Ústav pro výzkum dějin Thirské univerzity se specializuje na šetrné zkoumání, pozorování a přinášení informací o historických událostech, o kterých víme velký kulový. Pracovníci ústavu jsou ve svém oboru profesionálové, kteří rozhodně NIKDY nezasahují do toku dějin. Informace podobného typu se dočtete na vývěsce pracáku. Nikdo už vám neřekne, že tenhle podnik je jednoduše šílený a jako jejich zaměstnanec byste měli co nejrychleji uzavřít životní pojistku.
Mohu vyjmenovat několik přídavných jmen podobných slovu šílený, ale rozhodně musím zmínit i slovo dokonalý. Protože tenhle román vzal moji představivost a vyklepal ji jako zaprášený koberec. Téma cestování časem je nevyčerpatelné a britská spisovatelka Jodi Taylor toho využila víc než skvěle. Kdo by se nechtěl pohodlně uvelebit v útulně zařízené „buňce“, uvařit si šálek silného černého čaje, stisknout pár tlačítek a objevit se kdekoliv v minulosti? Přidejte k tomu pár nešťastných událostí, pár bláznivých událostí, pár záporáků i hrdinů, úspěchů i mrtvých kolegů, nějaké to muchlování, krátký milostný románek … a především neúnosné množství vytříbeného britského humoru.
To není všechno, protože pohromy se valí ze všech stran. Dalo by se to rozdělit do období klidu, kdy vás autorka konejší (téměř) poklidným životem v univerzitním kampusu a zavaluje výzkumnou prací. A pak vás jednoduše potře krví a vypustí na procházku do Jurského parku. Ano, DINOSAUŘI taky budou! Štěstí, že pro svá dobrodružství vybrala postavy, které jsou víc než sympatické. Doktorka Maxwellová, zkráceně Max, je člověkem, kterému byste nesvěřili na hlídání ani křečka, ale na sebevražednou misi s ní rádi vyrazíte. Leon Farrell je zase postavou, kterou nutně potřebuje každá kniha. Málomluvný, tmavovlasý, modrooký, neskutečně charismatický, který v sobě jen tak náhodou skrývá veškerou moudrost světa.
A pokud jsem to ještě nezmínila, tak tahle kniha nemá jen jeden hlavní příběh, který si pokojně plyne, v pravý čas vygraduje a v tichosti skončí. Ne, nebudete stíhat uvařit si čaj, rozbalit sušenky, zkontrolovat sociální sítě, dýchat, žít svůj život. Protože jedna událost nestačí skončit a druhá už klepe na dveře. Chcete slyšet ještě lepší zprávu? Jedna zatracená pohroma za druhou je první dílem hóóóóóóóóóóódně dlouhé knižní série.
Bylo to bláznivé a krásně britsky uhlazené dobrodružství. Sype se nám na hlavu celý svět? Dobře, uvařme si čaj a proberme to u něj. Řítí se na nás nějaká pohroma? Co si uvařit čaj? Půlka týmu zemřela násilnou smrtí. Uvařme čaj a věnujeme jim tichou vzpomínku. Tleskám, tohle bylo senzační!
Aneta Wunderlichová
Knihy jsou světem, který přede mnou nikdy nezavře dveře. Ne nadarmo se říká, že domov je tam, kde jsou i mé knihy.
