Díla, která se v Česku vyšvihla na literární špičku
Publikováno: 30.1.2019
Kategorie: Rady a tipy | Za knihami
Zažíváte někdy při nákupu knih stavy zoufalé nerozhodnosti? Já bohužel velmi často. Je bezva, že česká nakladatelství sypou na pulty jednu novinku za druhou, někdy ale cítím akutní potřebu požádat knihkupce o nějaký manuál nebo průvodce, který by mi pomohl vybrat knihy přesně podle mého gusta. A hlavně by mě ušetřil bloudění mezi pyramidami novinek, kde je dnes snad už každá druhá knížka opatřena nálepkou bestseller. Jak čtenář pozná, že knížka tzv. stojí za to? Jak se ujistit, že se vysněná literární kratochvíle nepromění v příšernou nudu a odložení knížky na dobu neurčitou?

 

 

Zuzana Brabcová: Stropy

Anna Bolavá: Do tmy

Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně

Aňa Geislerová: P.S. 

 

Patříte-li mezi knihomoly s velkým K, pak pro vás bude určitě nejlepší sledovat ediční plány jednotlivých nakladatelů. Ty jsou většinou volně k rozebrání v kamenných prodejnách a ke stažení na webových stránkách. V edičním plánu se mimo jiné s velkým předstihem dozvíte, zda se váš oblíbený autor konečně rozhoupal k napsání další knihy, o čem tato kniha bude a hlavně: kdy vyjde. Další možností je „vyčíhnout si“ literární magazíny, blogy nebo týdeníky s literární přílohou (v mém případě je to týdeník Respekt), které mají (díky bohu) ty nejčerstvější informace ze světa knih, a to včetně recenzí. Pokud se rozhodnete, že recenzi zas až tak nutně nepotřebujete, stačí odebírat newslettery. Ty vám s přesností švýcarských hodinek budou pravidelně týden za týdnem přistávat v emailu a vy jedním kliknutím zůstanete v obraze.

 

 

Joanna Batorová: Pískový vrch

Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

 

Co ale určitě stojí za to sledovat, jsou literární ceny, ať už české nebo ty zahraniční.  Ve většině případů se vyhlašují jednou ročně, navíc laureáty vybírá velmi pestrá a literárně „zběhlá“ porota. Setkala jsem se s názorem, že tyto knihy jsou někdy až moc intelektuální, složité nebo nezáživné, a přiznám se, že i já jsem párkrát některé z nich odložila. Současně si ale myslím, že v případě české ceny Magnesia Litera stoprocentně platí heslo „Chtěli bychom probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst“ a že mě vítězné tituly vždy mile překvapily. Proto jsem se dnes rozhodla vybrat ty, které si dodnes pamatuji a které mi přišly nejčtivější.

 

 

Marek Šindelka: Únava materiálu

Jiří Hájiček : Rybí krev

Jan Balabán: Zeptej se táty

 

Přemýšlela jsem, jestli bych na závěr neměla vybrat alespoň tři knížky, které se mi líbily úplně nejvíc, nakonec jsem tuto možnost ale zavrhla. Každý z těchto titulů pro mě tvoří samostatnou a s ničím nesrovnatelnou kategorii, která mi na rozdíl od mnoha nynějších bestsellerů zapsala hluboko do paměti. Hodně z nich pro mě při čtení bylo náročné „ustát“, o to víc byl ale finální zážitek intenzivnější.

 

 

Emil Hakl: Skutečná událost 

Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla

Emil Hakl: O rodičích a dětech

Matěj Hořava: Pálenka

 

Za Knihy.cz

Milena Toman

 

Další články z kategorie

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

Smrt staré Maši je soubor šesti alegorických povídek, z nichž každá nese krátký podtitul např. groteska ze staré Prahy, zpráva od Visly nebo zkazka z Orientu. Na první pohled tento podtitul působí jen jako jakýsi doplněk, který autor bez větší důležitosti připsal na závěr, aniž by zamýšlel se do jednotlivých literárních formátů a žánrů vejít. Po přečtení celé knihy ale zjistíte, že všechny formáty a žánry byly beze zbytku obsáhnuty a naplněny, ať už se jednalo o zprávu, legendu, baladu nebo zkazku. Titulní povídka O smrti...

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

Pozvánka na místo, kde se moc normálních knížek neodehrává, Violetta je totiž správkyní malého hřbitova městečka na východě Francie. A stará se o vše kolem něj, o hroby a hrobky, návštěvníky známé a pravidelné štamgasty i náhodné a anonymně rozjímající, o hromadu koček, které si hřbitov pronajaly, o jejich kastrace (koček myslím, ne návštěvníků), o hrobníky a majitele jediného místního pohřebního ústavu, o květiny a zeleninovou zahradu, o své zápisky průběhu pohřbů. A taky o nájemníky, když skončil jejich čas a kosti musí...

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

Představte si, že marně hledáte novou práci, ale jedna nezajímavá nabídka střídá druhou. Vy sníte o práci knihovníka v bradavické knihovně, ale zatím to vypadá na zástupce manažera oddělení mražených potravin. A najednou BUM! Mezi nepřeberným množstvím nabídek Úřadu práce je „výzkumník významných historických událostí v příslušné době“. Smlouva na dobu určitou, plat mizerný, pracovní doba nekonečná a podmínky „mírně“ vražedné. Pak je tady ještě jeden detail, který personalistka zapomněla zmínit. Pokud vám pracovní náplň...

„Miluji songy se silným příběhem v pozadí,“ říká Kateřina Dubská

„Miluji songy se silným příběhem v pozadí,“ říká Kateřina Dubská

Po poeticky snovém vyprávění o kočovnících a humorných příbězích ze života na samotě u lesa to spisovatelka Kateřina Dubská pořádně osolila! Její novinka Hendrixova kytara je příběhem o vášních, snech i svobodě v nesvobodě. Příběhem, který ji pomohl překlenout další náročné životní období. A na tu správnou strunu určitě zabrnká všem rokerům i milovníkům vydatných příběhů... Co znamená hudba pro Kateřinu a jaký je její největší guilty peasure song?Vy jste tak trochu spisovatelský chameleon. Na kontě máte už pět naprosto...

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

Stačí jediná zmínka, že spisovatelka Alena Mornštajnová chystá další knihu a český literární rybníček je cobydup vzhůru nohama. Její první letošní román Listopád vyvolával emoce ještě dřív, než vůbec stačil dorazit do tiskárny. A víte co? Na předsudky tentokrát není místo, on si veškerou tu chválu a uznání a ovace více než zaslouží. Ukrývá v sobě hodně silný příběh, zhmotňuje smutek, vztek i naši vlastní nedávnou historii a nadto dokáže zažehnout obrovskou sílu k životu. Co by se stalo, kdyby …? Kdyby se události listopadu...

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

Existuje svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla. Kde se za temných nocí toulají po ulicích bytosti s cejchem vypáleným do jazyka a vlastní duši plní proviněními ostatních. Říká se jim pojídači hříchů. Pokud takový pojídač sní například zapečeného úhoře, duši zemřelého oprostí od hříchu sekýrování. Co na tom, že nebožka byla po celý život pěkná megera. Její hřích přejde na pojídače a ona může odpočívat v klidu a míru na věky věků. Dveře do takového světa otevírá Pojídačka hříchů, novinka od americké...

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto...

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

Leo Gazzarra trpí nevýslovným pocitem zbytečnosti. Dny tráví nicneděláním po kavárnách, večery v přítomnosti rádoby přátel a alkoholu, noci si nepamatuje a ráno se probouzí v cizím bytě a v cizí posteli. V kapse mu cinká pár mincí, z práce dostal výpověď. Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. Život, tu nudnou a bezbarvou a ohranou všehochuť, znuděně sledovat jen zpoza oken. Rozhodl se neúčastnit se ničeho. Nechat protékat život a všechno...

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

Českého čtenáře může jen a jen potěšit, když ústředním motivem knihy zahraničního spisovatele je naše maličká země i s důležitými historickými milníky. Spisovatelka Favel Parrett je původem z Austrálie, její kořeny však sahají až k nám. Jak sama říká, bytu jejích prarodičů v Melbourne rezonovala velká tapeta Pražského hradu i spousta českého křišťálu. Bylo to jako cestovat do Evropy, ač ji do té doby nikdy nenavštívila. Částečně autobiografickému románu A v srdci láska předcházely dvě kratší povídky vydané v místních...

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

Železo, tma, vůně kolomazi, chřestění přemnoha ozubených koleček, cvakání a klapání složitých mechanismů. To je zcela nový neokoukaný svět Roberta J. Bennetta, autora veleúspěšné série Božská města. Stvořil svět nazdařbůh poslepovaný ze zakouřených propletenců podmáčených slumů i čisťounkých ulic vládnoucí elity. Takže pokud vás zrovna chytla slina po příběhu líznutém steampunkem, kyberpunkem a majícím tendenci jít do kopru bez zbytečných průtahů, pak vezměte do rukou právě Čaropisce!   Svět, v němž žije Sancie...