Díla, která se v Česku vyšvihla na literární špičku
Publikováno: 30.1.2019
Kategorie: Rady a tipy | Za knihami
Zažíváte někdy při nákupu knih stavy zoufalé nerozhodnosti? Já bohužel velmi často. Je bezva, že česká nakladatelství sypou na pulty jednu novinku za druhou, někdy ale cítím akutní potřebu požádat knihkupce o nějaký manuál nebo průvodce, který by mi pomohl vybrat knihy přesně podle mého gusta. A hlavně by mě ušetřil bloudění mezi pyramidami novinek, kde je dnes snad už každá druhá knížka opatřena nálepkou bestseller. Jak čtenář pozná, že knížka tzv. stojí za to? Jak se ujistit, že se vysněná literární kratochvíle nepromění v příšernou nudu a odložení knížky na dobu neurčitou?

 

 

Zuzana Brabcová: Stropy

Anna Bolavá: Do tmy

Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně

Aňa Geislerová: P.S. 

 

Patříte-li mezi knihomoly s velkým K, pak pro vás bude určitě nejlepší sledovat ediční plány jednotlivých nakladatelů. Ty jsou většinou volně k rozebrání v kamenných prodejnách a ke stažení na webových stránkách. V edičním plánu se mimo jiné s velkým předstihem dozvíte, zda se váš oblíbený autor konečně rozhoupal k napsání další knihy, o čem tato kniha bude a hlavně: kdy vyjde. Další možností je “vyčíhnout si” literární magazíny, blogy nebo týdeníky s literární přílohou (v mém případě je to týdeník Respekt), které mají (díky bohu) ty nejčerstvější informace ze světa knih, a to včetně recenzí. Pokud se rozhodnete, že recenzi zas až tak nutně nepotřebujete, stačí odebírat newslettery. Ty vám s přesností švýcarských hodinek budou pravidelně týden za týdnem přistávat v emailu a vy jedním kliknutím zůstanete v obraze.

 

 

Joanna Batorová: Pískový vrch

Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

 

Co ale určitě stojí za to sledovat, jsou literární ceny, ať už české nebo ty zahraniční.  Ve většině případů se vyhlašují jednou ročně, navíc laureáty vybírá velmi pestrá a literárně “zběhlá” porota. Setkala jsem se s názorem, že tyto knihy jsou někdy až moc intelektuální, složité nebo nezáživné, a přiznám se, že i já jsem párkrát některé z nich odložila. Současně si ale myslím, že v případě české ceny Magnesia Litera stoprocentně platí heslo “Chtěli bychom probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst” a že mě vítězné tituly vždy mile překvapily. Proto jsem se dnes rozhodla vybrat ty, které si dodnes pamatuji a které mi přišly nejčtivější.

 

 

Marek Šindelka: Únava materiálu

Jiří Hájiček : Rybí krev

Jan Balabán: Zeptej se táty

 

Přemýšlela jsem, jestli bych na závěr neměla vybrat alespoň tři knížky, které se mi líbily úplně nejvíc, nakonec jsem tuto možnost ale zavrhla. Každý z těchto titulů pro mě tvoří samostatnou a s ničím nesrovnatelnou kategorii, která mi na rozdíl od mnoha nynějších bestsellerů zapsala hluboko do paměti. Hodně z nich pro mě při čtení bylo náročné “ustát”, o to víc byl ale finální zážitek intenzivnější.

 

 

Emil Hakl: Skutečná událost 

Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla

Emil Hakl: O rodičích a dětech

Matěj Hořava: Pálenka

 

Za Knihy.cz

Milena Toman

 

Další články z kategorie

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

Existuje svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla. Kde se za temných nocí toulají po ulicích bytosti s cejchem vypáleným do jazyka a vlastní duši plní proviněními ostatních. Říká se jim pojídači hříchů. Pokud takový pojídač sní například zapečeného úhoře, duši zemřelého oprostí od hříchu sekýrování. Co na tom, že nebožka byla po celý život pěkná megera. Její hřích přejde na pojídače a ona může odpočívat v klidu a míru na věky věků. Dveře do takového světa otevírá Pojídačka hříchů, novinka od americké...

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto...

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

Leo Gazzarra trpí nevýslovným pocitem zbytečnosti. Dny tráví nicneděláním po kavárnách, večery v přítomnosti rádoby přátel a alkoholu, noci si nepamatuje a ráno se probouzí v cizím bytě a v cizí posteli. V kapse mu cinká pár mincí, z práce dostal výpověď. Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. Život, tu nudnou a bezbarvou a ohranou všehochuť, znuděně sledovat jen zpoza oken. Rozhodl se neúčastnit se ničeho. Nechat protékat život a všechno...

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

Českého čtenáře může jen a jen potěšit, když ústředním motivem knihy zahraničního spisovatele je naše maličká země i s důležitými historickými milníky. Spisovatelka Favel Parrett je původem z Austrálie, její kořeny však sahají až k nám. Jak sama říká, bytu jejích prarodičů v Melbourne rezonovala velká tapeta Pražského hradu i spousta českého křišťálu. Bylo to jako cestovat do Evropy, ač ji do té doby nikdy nenavštívila. Částečně autobiografickému románu A v srdci láska předcházely dvě kratší povídky vydané v místních...

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

Železo, tma, vůně kolomazi, chřestění přemnoha ozubených koleček, cvakání a klapání složitých mechanismů. To je zcela nový neokoukaný svět Roberta J. Bennetta, autora veleúspěšné série Božská města. Stvořil svět nazdařbůh poslepovaný ze zakouřených propletenců podmáčených slumů i čisťounkých ulic vládnoucí elity. Takže pokud vás zrovna chytla slina po příběhu líznutém steampunkem, kyberpunkem a majícím tendenci jít do kopru bez zbytečných průtahů, pak vezměte do rukou právě Čaropisce!   Svět, v němž žije Sancie...

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

Americký jih šedesátých let. Atmosféra je napjatá a těžko dýchatelná. Černoši nesmí chodit do stejných obchodů, restaurací, škol a kostelů jako spořádaní občané s bílou pletí. Za hranicemi takového nehostinného světa vyrůstá Kya. Místo idylického dětství však ze zchátralé chatrče uprostřed bažin nejdřív odejde máma, pak sourozenci a nakonec i otec. Zůstane jen ona. S kým bude sdílet radost z nalezeného ptačího pera? Komu ukáže své akvarely nebo řekne o první lásce? A především kdo ji bude hájit před silně zaujatou...

RECENZE: To se může stát jen ve filmu

RECENZE: To se může stát jen ve filmu

Pamatujete si na scénu z filmu Prázdniny, ve které Cameron Diaz běží v lodičkách zasněženou krajinou a Jude Law pláče štěstím, když mu padne do náručí? Nebo jak Bridget Jonesová pobíhá po poloprázdné ulici jen v kalhotkách a tílku a hledá pana Darcyho? Všeříkající pohled z očí do očí, pár zamilovaných slov, polibek hodný Oscara a šťastný konec. Zbožňuji tyhle filmy. Co na tom, že je to klišé? Stejně si je pustím do konce roku alespoň pětkrát. Skutečný život ale není remake filmu Láska nebeská a naše druhá polovička...

RECENZE: Kde přesně začíná nevěra?

RECENZE: Kde přesně začíná nevěra?

Manželé Carlo a Margherita jsou nerozlučným párem. Mají mezi sebou ten druh vztahu, kde jsou si sobě navzájem nejlepšími přáteli i milenci. Na první pohled všechno klape. A přesto oba dva touží po někom jiném. Po jednorázovém uspokojení. Po chvilkovém úniku ze stereotypu. Je lepší překročit hranici a bojovat s výčitkami svědomí, nebo odolat a ptát se po zbytek života „co kdyby“? Stejnou otázku si pokládá italský spisovatel a držitel několika literárních cen Marco Missiroli. Jeho poslední román Věrnost je záležitostí, o...

RECENZE: Být ženou není jednoduché. Být matkou už vůbec ne.

RECENZE: Být ženou není jednoduché. Být matkou už vůbec ne.

Jak chutná bezstarostnost? Jako gelato s příchutí čokolády a lískových oříšků? Jako sluncem zalitá pláž a mořské vlny převalující se přes bosé nohy? Přichází bezstarostnost předtím nebo potom, co přijdeme z práce, nakoupíme, uvaříme, uklidíme, pomůžeme napsat úkoly a políbíme děti na dobrou noc? Nebo se ten blažený pocit nenávratně vytratil z našich životů? Odpověď hledá francouzská blogerka a spisovatelka Serena Giuliano v románu Ciao bella. Typicky letní kniha jako dělaná do parného odpoledne je takovým koktejlem....

RECENZE: Nový Backman je dramedy o osamělosti, potřebě blízkosti a komplikovaných vztazích

RECENZE: Nový Backman je dramedy o osamělosti, potřebě blízkosti a komplikovaných vztazích

Každý z nás mám svůj vlastní „smutný příběh“. Zamčený na tři západy v zaprášeném šuplíku, zastrčený někde hluboko v duši, kam se moc často nechodí. Když se zdá, že jsme na ten šuplík zapomněli, tak přijde spisovatel Fredrik Backman, autor knih Muž jménem Ove nebo Medvědín, s další novinkou, nekompromisně zámek vypáčí a připomene, že nikdy není pozdě na otevírání starých ran. Úzkosti a jejich lidé se poťouchle tváří jako komedie, ale bulet budete ještě týden po dočtení. Připravit… pozor … emocionální horská dráha se dává do...