1. Pavla Horáková: Teorie podivnosti
Jedna z knížek, kvůli kterým jsem spěchala z vánočních rodinných sešlostí a oslav, byla Teorie podivnosti od Pavly Horákové. Úplně první recenze, kterou jsem četla, ji nazvala literární událostí roku a já si myslím, že se jí fakt stane. Vypravěčka Ada Sabová je ve věku, kdy většina žen řeší dilema „rodina nebo kariéra“. Adě se každopádně nedaří ani v jednom, takže se raději věnuje dost detailnímu pozorování lidí a událostí všude kolem. Vytváří si vlastní „teorii podivnosti“, za pomocí níž se snaží pochopit okolní svět, nakonec se ale stane něco, co jí její vědecké myšlení definitivně rozboří. Knížka se čte jedním dechem a řadím ji na poličku českých literárních unikátů. Za mě 100 %.
2. Marek Toman: Neptunova jeskyně
Kniha, která by na první pohled mohla odlákat ty, kteří si moc nelibují v historických románech. V případě Marka Tomana se ale určitě vyplatí nesoudit knihu podle obalu a anotace, protože příběh, který autor vypráví, je od začátku do konce pravou literární náloží. Kombinace architektury, historie i současnosti, odehrávající se na Královských Vinohradech, je vyprávěna obživlou sochou boha Neptuna, který čtenáře provede touto pražskou čtvrtí od doby první republiky až dodnes. A stihne přitom nejednu milostnou avantýrku. Za mě opět 100 %.
3. Z. Dostálová, P. Horáková, A. Scheinostová: Johana
Johana byl seriózní výpadek v mém literárním repertoáru a protože už mě nebavily otázky typu „Cože, ty jsi ještě nečetla Johanu“?, přidala jsem ji na seznam Ježíškovi. Je to knížka, kterou při dobrém rozmaru přečtete za pár hodin, já jsem ji ale několikrát odložila. Jazykově precizní a výjimečná novinka, chováním hlavních postav mi ale vůbec nesedla. A určitě jsem nebyla první, komu hrdinky přišly ufňukané, zoufalé a nesnesitelně protivné. Mé sympatie si získala ze 70 %.
4. Ludvík Němec: Žena v závorce
Žena v závorce se čte hodně pomááličku a určitě se do ní začtou literární sadomasochisti, kteří i přes těžkopádnost textu ocení autorův jazykový um. Žena v závorce je román vyprávějící o současné české společnosti, velká část příběhu je ale zbarvena „brněnským“ koloritem. Tento román mi dal zabrat, ale věřím, že literární fajnšmekři ocení jeho myšlenkovou a pocitovou hloubku, které je na současné literární scéně schopna jen malá hrstka autorů. Já si ji oblíbila na 85%.
5. Jakub Ryška, Pavel Šplíchal: Úvod do současné trapnosti
Úvod do současné trapnosti je povinnou četbou pro jedince s pokročilou úrovní smyslu pro humor a pro ty, kteří si pro nějaký ten sarkasmus nejdou příliš daleko. Jedná se o knižní podobu velmi populárního blogu, který se elegantním způsobem vysmívá současným trendům ve společnosti a poskytuje nadhled, který je nutný pro zachování zdravého rozumu a přežití. U mě 95 %.
6. Sophie Mackintosh: Voda mrtvá a živá
A na závěr kniha, která se dostala do širšího výběru prestižní ceny Man Booker Prize za rok 2018. Ze všech vánočních dárků ve mě Voda mrtvá a živá zanechala nejvíc rozporuplné pocity. Sophie Mackintosh v ní vytvořila svět, kam mají muži vstup zakázán a kde se žije podle velmi podivných pravidel. Tato polozapomenutá vánoční novinka si zaslouží pozornost všech, kteří odmítají romantické cajdáky bez hlavy a paty. V této knize je totiž romantika a touha zapovězena. Ovšem jen do doby, než se v tomto utopickém světě objeví tři muži a …
Dávám 75% a ještě jednou díky, Ježíšku.
Za Knihy.cz
Milena Toman
