Jak jsme si užili plzeňský Svět knihy 2018
Publikováno: 24.9.2018
Příští stanice Plzeň hlavní nádraží!

V pátek jsme se vydali na knižní veletrh a literární festival Svět knihy 2018, který se historicky poprvé konal v Plzni, a to v kreativní zóně DEPO2015. A protože jsme Plzeň i DEPO znali nanejvýš z pozvánky a Google Maps, nemohli jsme se dočkat, až se po pěti hodinách cesty ze Zlína vylodíme na plzeňském nádraží, odevzdáme kufry a vyrazíme k řece Radbuze, na jejímž břehu jsme měli strávit další dva dny. Nakonec nás první překvapení čekalo už ve vlaku – cesta do Prahy už sice pravidelné cestující, jako jsme my, nemá čím ohromit, za to cesta z Prahy do Plzně, to byla úplná pastva pro oči. Takže jsme výjimečně odložili knížky a lapali místo slov jeden obraz za druhým. Křivoklátsko a Berounka, to bylo prostě luxusní víkendové entrée.

Po příjezdu do cílové stanice jsme kvůli menší prostorové dezorientaci nahlédli i do původně neplánových plzeňských koutků, za necelou hodinku jsme ale dorazili do DEPA2015 a?  Nestačili jsme se divit. Zvenku vypadá tento prostor dost neatraktivně, jakmile však projdete vstupní bránou, čeká vás industriální umělecký prostor s komunitní zahradou, dílnami, trhem, koncertním sálem, kavárnou, dětským hřištěm a spoustou dalšího (chci vědět více). A protože bylo venku nádherně, trávili jsme čas mezi jednotlivými body programu na nádvoří, kde se většina návštěvníků posadila pěkně s knížkou a pivem. Podzimní idylka.

Program Světa knihy byl naplněn k prasknutí, naštěstí se ale to stejné nedalo říci o místnostech, kde se besedy a semináře odehrávaly.  Návštěvníci veletrhu se tak nějak pěkně rozprostřeli a při kmitání z jedné besedy na druhou nikdo nikomu nezavazel.
Komunitní a téměř rodinná atmosféra bylo nakonec to, co jsme si za ty dva dny v Plzni užívali úplně nejvíc a v čem vidíme, ve srovnání s masivními akcemi podobného typu, do budoucna velký potenciál.

 

A slza ukápla taky

Největší zážitek si vezeme z pátečního podvečera, kdy měl přednášku Liao I-Wu, čínský spisovatel, hudebník a básník, který je významným kritikem čínského komunistického režimu. Liao I-wu byl v únoru 1990 zatčen a odsouzen k odnětí svobody na 4 roky – čeští čtenáři si jeho příběh mohli přečíst v románu Kulky a opium, my jsme si ty nejsilnější zážitky poslechli během jedné hodiny v DEPU.  Musíme přiznat, že těch intenzivních šedesát minut nám na hluboké emocionální reakce bohatě stačilo, v sále bylo celou dobu  hrobové ticho a slza nakonec ukápla taky. A ne jednou.

 

Důvody, proč příští rok jedeme zas

Důvodů, proč si přejeme za rok do Plzně vrátit je hned několik. Během festivalu se můžete potkat s českými i zahraničními spisovateli, kteří se účastní besed, rozhovorů nebo autogramiád. Mezi letošními hosty jste mohli potkat například Hana Mornštajnovou, Tomáše Sedláčka, Josefa Formánka, Karla Hvížďalu či Petra Stančíka. Ze zahraničí dorazil nejpopulárnější švédský spisovatel Jan Gillou, izraelský básník a esejista Amir Or nebo známý kněz a autor knihy Postel, Hospoda, Kostel Zbigniew Czendlik.

Pokud byste se na tento veletrh rozhodli jet taky, počítejte s tím, že dvě hodinky vám určitě stačit nebudou. My jsme byli v Plzni oba dva dny a nabitý program si říkal o dost precizní plánování.  A tak nám nezbylo, než si metodou „tužka-papír“ předem zakroužkovat to, co nás nejvíc láká a pak si o pauzách skočit na kávu nebo jídlo do naprosto nádherné DEPO kavárny. Velkým překvapením byl i velký počet dětských návštěvníků, jejichž program jsme sice pečlivě nestudovali, ale soudě dle poklidné atmosféry a minima dětského křiku, byly ratolesti spokojené.

Na závěr musíme zdůraznit jedinečnou atmosféru, která v DEPU2015 po celou dobu byla. I když jsme byli skoro 400 kilometrů od Zlína, cítili jsme se tam jako doma. Líbilo se nám, že na každém kroku posedával nějaký knihomol „zažraný“ do nové knížky a že jsme se jak banda čtivých maniaků bavili dva dny jen o literatuře.

Další články z kategorie

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

Smrt staré Maši je soubor šesti alegorických povídek, z nichž každá nese krátký podtitul např. groteska ze staré Prahy, zpráva od Visly nebo zkazka z Orientu. Na první pohled tento podtitul působí jen jako jakýsi doplněk, který autor bez větší důležitosti připsal na závěr, aniž by zamýšlel se do jednotlivých literárních formátů a žánrů vejít. Po přečtení celé knihy ale zjistíte, že všechny formáty a žánry byly beze zbytku obsáhnuty a naplněny, ať už se jednalo o zprávu, legendu, baladu nebo zkazku. Titulní povídka O smrti...

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

Pozvánka na místo, kde se moc normálních knížek neodehrává, Violetta je totiž správkyní malého hřbitova městečka na východě Francie. A stará se o vše kolem něj, o hroby a hrobky, návštěvníky známé a pravidelné štamgasty i náhodné a anonymně rozjímající, o hromadu koček, které si hřbitov pronajaly, o jejich kastrace (koček myslím, ne návštěvníků), o hrobníky a majitele jediného místního pohřebního ústavu, o květiny a zeleninovou zahradu, o své zápisky průběhu pohřbů. A taky o nájemníky, když skončil jejich čas a kosti musí...

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

Představte si, že marně hledáte novou práci, ale jedna nezajímavá nabídka střídá druhou. Vy sníte o práci knihovníka v bradavické knihovně, ale zatím to vypadá na zástupce manažera oddělení mražených potravin. A najednou BUM! Mezi nepřeberným množstvím nabídek Úřadu práce je „výzkumník významných historických událostí v příslušné době“. Smlouva na dobu určitou, plat mizerný, pracovní doba nekonečná a podmínky „mírně“ vražedné. Pak je tady ještě jeden detail, který personalistka zapomněla zmínit. Pokud vám pracovní náplň...

„Miluji songy se silným příběhem v pozadí,“ říká Kateřina Dubská

„Miluji songy se silným příběhem v pozadí,“ říká Kateřina Dubská

Po poeticky snovém vyprávění o kočovnících a humorných příbězích ze života na samotě u lesa to spisovatelka Kateřina Dubská pořádně osolila! Její novinka Hendrixova kytara je příběhem o vášních, snech i svobodě v nesvobodě. Příběhem, který ji pomohl překlenout další náročné životní období. A na tu správnou strunu určitě zabrnká všem rokerům i milovníkům vydatných příběhů... Co znamená hudba pro Kateřinu a jaký je její největší guilty peasure song?Vy jste tak trochu spisovatelský chameleon. Na kontě máte už pět naprosto...

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

Stačí jediná zmínka, že spisovatelka Alena Mornštajnová chystá další knihu a český literární rybníček je cobydup vzhůru nohama. Její první letošní román Listopád vyvolával emoce ještě dřív, než vůbec stačil dorazit do tiskárny. A víte co? Na předsudky tentokrát není místo, on si veškerou tu chválu a uznání a ovace více než zaslouží. Ukrývá v sobě hodně silný příběh, zhmotňuje smutek, vztek i naši vlastní nedávnou historii a nadto dokáže zažehnout obrovskou sílu k životu. Co by se stalo, kdyby …? Kdyby se události listopadu...

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

Existuje svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla. Kde se za temných nocí toulají po ulicích bytosti s cejchem vypáleným do jazyka a vlastní duši plní proviněními ostatních. Říká se jim pojídači hříchů. Pokud takový pojídač sní například zapečeného úhoře, duši zemřelého oprostí od hříchu sekýrování. Co na tom, že nebožka byla po celý život pěkná megera. Její hřích přejde na pojídače a ona může odpočívat v klidu a míru na věky věků. Dveře do takového světa otevírá Pojídačka hříchů, novinka od americké...

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto...

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

Leo Gazzarra trpí nevýslovným pocitem zbytečnosti. Dny tráví nicneděláním po kavárnách, večery v přítomnosti rádoby přátel a alkoholu, noci si nepamatuje a ráno se probouzí v cizím bytě a v cizí posteli. V kapse mu cinká pár mincí, z práce dostal výpověď. Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. Život, tu nudnou a bezbarvou a ohranou všehochuť, znuděně sledovat jen zpoza oken. Rozhodl se neúčastnit se ničeho. Nechat protékat život a všechno...

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

Českého čtenáře může jen a jen potěšit, když ústředním motivem knihy zahraničního spisovatele je naše maličká země i s důležitými historickými milníky. Spisovatelka Favel Parrett je původem z Austrálie, její kořeny však sahají až k nám. Jak sama říká, bytu jejích prarodičů v Melbourne rezonovala velká tapeta Pražského hradu i spousta českého křišťálu. Bylo to jako cestovat do Evropy, ač ji do té doby nikdy nenavštívila. Částečně autobiografickému románu A v srdci láska předcházely dvě kratší povídky vydané v místních...

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

Železo, tma, vůně kolomazi, chřestění přemnoha ozubených koleček, cvakání a klapání složitých mechanismů. To je zcela nový neokoukaný svět Roberta J. Bennetta, autora veleúspěšné série Božská města. Stvořil svět nazdařbůh poslepovaný ze zakouřených propletenců podmáčených slumů i čisťounkých ulic vládnoucí elity. Takže pokud vás zrovna chytla slina po příběhu líznutém steampunkem, kyberpunkem a majícím tendenci jít do kopru bez zbytečných průtahů, pak vezměte do rukou právě Čaropisce!   Svět, v němž žije Sancie...