Jak jsme si užili plzeňský Svět knihy 2018
Publikováno: 24.9.2018
Příští stanice Plzeň hlavní nádraží!

V pátek jsme se vydali na knižní veletrh a literární festival Svět knihy 2018, který se historicky poprvé konal v Plzni, a to v kreativní zóně DEPO2015. A protože jsme Plzeň i DEPO znali nanejvýš z pozvánky a Google Maps, nemohli jsme se dočkat, až se po pěti hodinách cesty ze Zlína vylodíme na plzeňském nádraží, odevzdáme kufry a vyrazíme k řece Radbuze, na jejímž břehu jsme měli strávit další dva dny. Nakonec nás první překvapení čekalo už ve vlaku – cesta do Prahy už sice pravidelné cestující, jako jsme my, nemá čím ohromit, za to cesta z Prahy do Plzně, to byla úplná pastva pro oči. Takže jsme výjimečně odložili knížky a lapali místo slov jeden obraz za druhým. Křivoklátsko a Berounka, to bylo prostě luxusní víkendové entrée.

Po příjezdu do cílové stanice jsme kvůli menší prostorové dezorientaci nahlédli i do původně neplánových plzeňských koutků, za necelou hodinku jsme ale dorazili do DEPA2015 a?  Nestačili jsme se divit. Zvenku vypadá tento prostor dost neatraktivně, jakmile však projdete vstupní bránou, čeká vás industriální umělecký prostor s komunitní zahradou, dílnami, trhem, koncertním sálem, kavárnou, dětským hřištěm a spoustou dalšího (chci vědět více). A protože bylo venku nádherně, trávili jsme čas mezi jednotlivými body programu na nádvoří, kde se většina návštěvníků posadila pěkně s knížkou a pivem. Podzimní idylka.

Program Světa knihy byl naplněn k prasknutí, naštěstí se ale to stejné nedalo říci o místnostech, kde se besedy a semináře odehrávaly.  Návštěvníci veletrhu se tak nějak pěkně rozprostřeli a při kmitání z jedné besedy na druhou nikdo nikomu nezavazel.
Komunitní a téměř rodinná atmosféra bylo nakonec to, co jsme si za ty dva dny v Plzni užívali úplně nejvíc a v čem vidíme, ve srovnání s masivními akcemi podobného typu, do budoucna velký potenciál.

 

A slza ukápla taky

Největší zážitek si vezeme z pátečního podvečera, kdy měl přednášku Liao I-Wu, čínský spisovatel, hudebník a básník, který je významným kritikem čínského komunistického režimu. Liao I-wu byl v únoru 1990 zatčen a odsouzen k odnětí svobody na 4 roky – čeští čtenáři si jeho příběh mohli přečíst v románu Kulky a opium, my jsme si ty nejsilnější zážitky poslechli během jedné hodiny v DEPU.  Musíme přiznat, že těch intenzivních šedesát minut nám na hluboké emocionální reakce bohatě stačilo, v sále bylo celou dobu  hrobové ticho a slza nakonec ukápla taky. A ne jednou.

 

Důvody, proč příští rok jedeme zas

Důvodů, proč si přejeme za rok do Plzně vrátit je hned několik. Během festivalu se můžete potkat s českými i zahraničními spisovateli, kteří se účastní besed, rozhovorů nebo autogramiád. Mezi letošními hosty jste mohli potkat například Hana Mornštajnovou, Tomáše Sedláčka, Josefa Formánka, Karla Hvížďalu či Petra Stančíka. Ze zahraničí dorazil nejpopulárnější švédský spisovatel Jan Gillou, izraelský básník a esejista Amir Or nebo známý kněz a autor knihy Postel, Hospoda, Kostel Zbigniew Czendlik.

Pokud byste se na tento veletrh rozhodli jet taky, počítejte s tím, že dvě hodinky vám určitě stačit nebudou. My jsme byli v Plzni oba dva dny a nabitý program si říkal o dost precizní plánování.  A tak nám nezbylo, než si metodou “tužka-papír” předem zakroužkovat to, co nás nejvíc láká a pak si o pauzách skočit na kávu nebo jídlo do naprosto nádherné DEPO kavárny. Velkým překvapením byl i velký počet dětských návštěvníků, jejichž program jsme sice pečlivě nestudovali, ale soudě dle poklidné atmosféry a minima dětského křiku, byly ratolesti spokojené.

Na závěr musíme zdůraznit jedinečnou atmosféru, která v DEPU2015 po celou dobu byla. I když jsme byli skoro 400 kilometrů od Zlína, cítili jsme se tam jako doma. Líbilo se nám, že na každém kroku posedával nějaký knihomol “zažraný” do nové knížky a že jsme se jak banda čtivých maniaků bavili dva dny jen o literatuře.

Další články z kategorie

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

Existuje svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla. Kde se za temných nocí toulají po ulicích bytosti s cejchem vypáleným do jazyka a vlastní duši plní proviněními ostatních. Říká se jim pojídači hříchů. Pokud takový pojídač sní například zapečeného úhoře, duši zemřelého oprostí od hříchu sekýrování. Co na tom, že nebožka byla po celý život pěkná megera. Její hřích přejde na pojídače a ona může odpočívat v klidu a míru na věky věků. Dveře do takového světa otevírá Pojídačka hříchů, novinka od americké...

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto...

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

Leo Gazzarra trpí nevýslovným pocitem zbytečnosti. Dny tráví nicneděláním po kavárnách, večery v přítomnosti rádoby přátel a alkoholu, noci si nepamatuje a ráno se probouzí v cizím bytě a v cizí posteli. V kapse mu cinká pár mincí, z práce dostal výpověď. Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. Život, tu nudnou a bezbarvou a ohranou všehochuť, znuděně sledovat jen zpoza oken. Rozhodl se neúčastnit se ničeho. Nechat protékat život a všechno...

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

Českého čtenáře může jen a jen potěšit, když ústředním motivem knihy zahraničního spisovatele je naše maličká země i s důležitými historickými milníky. Spisovatelka Favel Parrett je původem z Austrálie, její kořeny však sahají až k nám. Jak sama říká, bytu jejích prarodičů v Melbourne rezonovala velká tapeta Pražského hradu i spousta českého křišťálu. Bylo to jako cestovat do Evropy, ač ji do té doby nikdy nenavštívila. Částečně autobiografickému románu A v srdci láska předcházely dvě kratší povídky vydané v místních...

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

Železo, tma, vůně kolomazi, chřestění přemnoha ozubených koleček, cvakání a klapání složitých mechanismů. To je zcela nový neokoukaný svět Roberta J. Bennetta, autora veleúspěšné série Božská města. Stvořil svět nazdařbůh poslepovaný ze zakouřených propletenců podmáčených slumů i čisťounkých ulic vládnoucí elity. Takže pokud vás zrovna chytla slina po příběhu líznutém steampunkem, kyberpunkem a majícím tendenci jít do kopru bez zbytečných průtahů, pak vezměte do rukou právě Čaropisce!   Svět, v němž žije Sancie...

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

Americký jih šedesátých let. Atmosféra je napjatá a těžko dýchatelná. Černoši nesmí chodit do stejných obchodů, restaurací, škol a kostelů jako spořádaní občané s bílou pletí. Za hranicemi takového nehostinného světa vyrůstá Kya. Místo idylického dětství však ze zchátralé chatrče uprostřed bažin nejdřív odejde máma, pak sourozenci a nakonec i otec. Zůstane jen ona. S kým bude sdílet radost z nalezeného ptačího pera? Komu ukáže své akvarely nebo řekne o první lásce? A především kdo ji bude hájit před silně zaujatou...

RECENZE: To se může stát jen ve filmu

RECENZE: To se může stát jen ve filmu

Pamatujete si na scénu z filmu Prázdniny, ve které Cameron Diaz běží v lodičkách zasněženou krajinou a Jude Law pláče štěstím, když mu padne do náručí? Nebo jak Bridget Jonesová pobíhá po poloprázdné ulici jen v kalhotkách a tílku a hledá pana Darcyho? Všeříkající pohled z očí do očí, pár zamilovaných slov, polibek hodný Oscara a šťastný konec. Zbožňuji tyhle filmy. Co na tom, že je to klišé? Stejně si je pustím do konce roku alespoň pětkrát. Skutečný život ale není remake filmu Láska nebeská a naše druhá polovička...

RECENZE: Kde přesně začíná nevěra?

RECENZE: Kde přesně začíná nevěra?

Manželé Carlo a Margherita jsou nerozlučným párem. Mají mezi sebou ten druh vztahu, kde jsou si sobě navzájem nejlepšími přáteli i milenci. Na první pohled všechno klape. A přesto oba dva touží po někom jiném. Po jednorázovém uspokojení. Po chvilkovém úniku ze stereotypu. Je lepší překročit hranici a bojovat s výčitkami svědomí, nebo odolat a ptát se po zbytek života „co kdyby“? Stejnou otázku si pokládá italský spisovatel a držitel několika literárních cen Marco Missiroli. Jeho poslední román Věrnost je záležitostí, o...

RECENZE: Být ženou není jednoduché. Být matkou už vůbec ne.

RECENZE: Být ženou není jednoduché. Být matkou už vůbec ne.

Jak chutná bezstarostnost? Jako gelato s příchutí čokolády a lískových oříšků? Jako sluncem zalitá pláž a mořské vlny převalující se přes bosé nohy? Přichází bezstarostnost předtím nebo potom, co přijdeme z práce, nakoupíme, uvaříme, uklidíme, pomůžeme napsat úkoly a políbíme děti na dobrou noc? Nebo se ten blažený pocit nenávratně vytratil z našich životů? Odpověď hledá francouzská blogerka a spisovatelka Serena Giuliano v románu Ciao bella. Typicky letní kniha jako dělaná do parného odpoledne je takovým koktejlem....

RECENZE: Nový Backman je dramedy o osamělosti, potřebě blízkosti a komplikovaných vztazích

RECENZE: Nový Backman je dramedy o osamělosti, potřebě blízkosti a komplikovaných vztazích

Každý z nás mám svůj vlastní „smutný příběh“. Zamčený na tři západy v zaprášeném šuplíku, zastrčený někde hluboko v duši, kam se moc často nechodí. Když se zdá, že jsme na ten šuplík zapomněli, tak přijde spisovatel Fredrik Backman, autor knih Muž jménem Ove nebo Medvědín, s další novinkou, nekompromisně zámek vypáčí a připomene, že nikdy není pozdě na otevírání starých ran. Úzkosti a jejich lidé se poťouchle tváří jako komedie, ale bulet budete ještě týden po dočtení. Připravit… pozor … emocionální horská dráha se dává do...