Zpráva o jejím projektu s názvem Future Library obletěla celý svět a vyvolala šok hned několikrát. Patersonová totiž oznámila, že se během následujícího staletí budou shromažďovat v „knihovně budoucnosti“ rukopisy slavných autorů, které vyjdou naráz až v roce 2114. A její projekt začal poněkud netradičně: nedaleko norského hlavního města nechala vysadit tisícovku stromů, jejichž dřevo má sloužit k výrobě papíru. K čemu? Patersonová doufá, že k tisku děl, jejichž příběh nám bohužel zůstane navždy utajen.
Skalní fanoušci Margaret Atwoodové teď přeskočí o několik řádků níže, protože informace, která následuje, by je mohla hluboce ranit. Kanadská spisovatelka, držitelka Man Bookerovy ceny a autorka několika bestsellerů, jejíž knížky udávají rytmus většiny dnešních čtenářských srdcí, totiž odevzdala rukopis jako první. A jak se dalo předpokládat, ani náznakem neprozradila, na jakém příběhu si příští generace smlsnou.
V roce 2015 přispěl svým rukopisem David Mitchell, následoval ho islandský autor Sjón, francouzská spisovatelka Elif Shafak a nová hvězda literární scény Han Kang z Jižní Koreje. Nezveřejněná díla všech autorů najdou své místo ve speciální místnosti, jež se stane součástí veřejné knihovny v Oslu. Nedostane se tam ale jen tak někdo: o tom, jaké knihy obohatí tuto sbírku v dalších letech, bude rozhodovat odborná komise.
Zavírám oči a představuji si, jaké budou v roce 2114 reakce prvních čtenářů. Doufám, že se s minimálně stejným úspěchem potká i slivovice, kterou jsme našim následovníkům zakopali na zahradě. Tak na budoucnost a na zdraví!
Milena Toman, Knihy.cz