RECENZE: Vyměnit vodu květinám
Publikováno: 23.2.2022
Kategorie: Recenze

Pozvánka na místo, kde se moc normálních knížek neodehrává, Violetta je totiž správkyní malého hřbitova městečka na východě Francie. A stará se o vše kolem něj, o hroby a hrobky, návštěvníky známé a pravidelné štamgasty i náhodné a anonymně rozjímající, o hromadu koček, které si hřbitov pronajaly, o jejich kastrace (koček myslím, ne návštěvníků), o hrobníky a majitele jediného místního pohřebního ústavu, o květiny a zeleninovou zahradu, o své zápisky průběhu pohřbů. A taky o nájemníky, když skončil jejich čas a kosti musí uvolnit místo novým. Smích a slzy. Každý návštěvník má svůj příběh a ona je zná všechny.

Autorka zpočátku nechává Violettu jednoduše vyprávět o jejím životě, pozvolným způsobem se proplétá vzpomínkami na její těžké dětství a brzké manželství s neschopným chlapem. Poznala i několik okamžiků štěstí a svůj smutek držela v sobě. Takových hrdinek už tu bylo. Ale je to jen pohrávání si se čtenářem, nenápadný začátek, každá další kapitolka prozrazuje trochu víc, občas překvapivě, občas se změnou žánru, vývoj nečekaným směrem.

Nové detaily vedou ke změnám pohledu na jednotlivé postavy, ke změnám sympatií, i ten prohnilý manžel dostane příležitost. Z jednoho návštěvníka se navíc vyklube klíčová postava, příběh deníků jeho matky se pak proplétá s příběhem Violettiným, každý ve své časové linii. A pořád si nejste jisti, co to čtete, napětí se nenápadně stupňuje a chcete vědět víc a víc. Prozrazeno další tajemství z minulosti a stejně nevíte, jak to všechno do sebe zapadá. Příběhy v příbězích. Sem tam něco humoru, suchého a vzhledem k prostředí samozřejmě i načernalého.

Za obyčejností se skrývá neobyčejnost, světlo i temnota.

Valérie Perrinová se přesně vyrovnává s choulostivými tématy jako je smutek, pocit opuštěnosti a nepochopení tváří v tvář neštěstí, aniž by její román byl patetický nebo tragický. Složila vlastně ódu na prosté štěstí, štěstí z přátel i z květin, malých každodenních gest. Čtěte pomalu a vychutnávejte.

O autorce – zkušená scénáristka, manželka proslulého režiséra Clauda Lelouche, Květiny jsou její druhý román, miliony čtenářů a čeština 26. jazyk, do kterého byla kniha přeložena.  Nakonec si neodpustím – kazem na překladu je počeštění některých příjmení. Ve francouzštině to mohl být vtípek, v češtině z něj bolí oči.

 

Stanyslaw

„Schovku“ jsem už v mládí upgradoval na Zašívárnu. To popadnete knížku a zašijete se tak, aby vás pár hodin nikdo nenašel. Výborná příprava na vojnu!

Další články z kategorie

RECENZE: O vnitřním boji, sebepoznání, vině i odpuštění

RECENZE: O vnitřním boji, sebepoznání, vině i odpuštění

„Květomluva je způsob, jak sdělit své pocity a názory jiné osobě za pomoci květin. Diskrétně vyjadřuje city a názory, které by se obtížně řekly slovy nebo by bylo jejich slovní vyjádření v dané situaci nežádoucí (např. společensky nepřijatelné),“ dozvíte se na Wikipedii. Australská spisovatelka Holly Ringland na této strohé definici vystavěla hluboce dojímavý a upřímný příběh o odvážných ženách, síle přátelství a tíze vlastního svědomí. Ztracené květiny Alice Hartové nás přivádí do vyprahlé australské divočiny. V odlehlém...

RECENZE: Mořská panna a paní Hancocková je jako zpěv sirény. Okouzlující a vábivá!

RECENZE: Mořská panna a paní Hancocková je jako zpěv sirény. Okouzlující a vábivá!

Debutový počin britské spisovatelky Imogen Hermes Gowarové je inspirovaný „skutečnou“ mořskou pannou vystavenou v Britském muzeu. Za poetickým názvem se skrývá sociální román ze sklonku 18. století lehce podbarvený magickým realismem. Kniha Mořská panna a paní Hancocková navozuje svým uhlazeným vyprávěním poklidnou atmosféru románů Jane Austen, ale zavedeni budete do nejexkluzivnějších nevěstinců v Londýně. Na dveře domu obchodníka Jonaha Hancocka jednoho večera zaklepe kapitán jeho lodi Kalliopé. Z dalekých krajin mu...

❄ 10 knih pro vánoční nedočkavce ❄

❄ 10 knih pro vánoční nedočkavce ❄

Vánoce. Nejdříve je nedočkavě vyhlížíme, odpočítáváme a jako malé děti se těšíme, až je celé pročteme. Pak kolem prosviští rychlostí vánoční komety. A pro všechny ty přípravy a pusy pod jmelím, často zbude na čtení jen pár nanosekund. Tak co se zababušit do teplé deky a začít se hýčkat hned teď? Pocucávat vaječňák, vyzobávat Marhmellow z horké čokolády a nasávat vánoční atmosféru. Klidně celý měsíc. Máme pro vás tip na 10 oblíbených vánočních knížek, se kterými je radost lenošit.   Krásné Vánoce Užijme si společně...

RECENZE: Když temnota nemilosrdně udeří, přichází čas na pohádky

RECENZE: Když temnota nemilosrdně udeří, přichází čas na pohádky

Všichni ten příběh známe. Na podzim roku 1939 se Evropa halí do nemilosrdné temnoty a zaslepené nenávisti. Z map nenávratně mizí celá města a z lidských srdcí chuť k životu. Dominantou té doby jsou ostnaté ploty a za nimi lidé vyhublí až na kost, téměř průhlední. Ne nadarmo se však říká, že štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších dnech. A pokud bezmoc, strach a smrt stojí příliš blízko, nadešel ten nejlepší čas na pohádky. Loutkář z Krakova jeden takový příběh sám vypráví… Pohádka. Karolína je nejšikovnější švadlenou...

RECENZE: Bybylon vás pozře, přežvýká a vyplivne ve skupenství, co ještě nebylo objeveno

RECENZE: Bybylon vás pozře, přežvýká a vyplivne ve skupenství, co ještě nebylo objeveno

Neskutečně pestrobarevná, neotřele originální, značně návyková, našlapaná fantazií až po okraj. Přitom krutá a bestiální, až se chvílemi bojíte dýchat, aby pokřivené oko babylonského zákona nezaměřilo i vás. Tohle všechno je Cesta do Babylonu, která od první věty láká na nepředstavitelné zážitky, jemně oblbuje i slibuje nemožné. A až všechny ty sladké lži spolknete i s navijákem, tak se velmi pozorně zaposlouchejte. Slyšíte to? Pod zdobně naaranžovaným pozlátkem cupitají krysy. Ještě než se vypravíte do bájné babylonské...

RECENZE: Všichni irští svatí a kočka Beckett

RECENZE: Všichni irští svatí a kočka Beckett

Pryč s magickým realismem, máme tu realistické magično v podání Jess Kiddové a jejího nového románu Vetešník (The Hoarder, 2018). Příběh Cathala Flooda, nerudného starožitníka v důchodu, jeho profesionální pečovatelky Maud, její přítelkyně/přítele Renaty a pár padouchů. A také spousty svatých. A hlavně příběh nejdůležitější postavy celého příběhu - starého domu plného veteše a plného starých tajemství uprostřed obří zahrady s cestičkami lemovanými starými matracemi a vybitými bateriemi, zahrady plné divokých koček...

RECENZE: Včely jako lék na bolavou duši

RECENZE: Včely jako lék na bolavou duši

Cítíte se zmateni životem? Nevíte, kam patříte, každodenní práce vás vyčerpává, stále nemáte čas a vaše duše je ztracená? Tuším, že tyto příznaky syndromu moderní doby zažívá, anebo aspoň na nějakou dobu zažil, snad každý z nás. Pořiďte si včely a vše nabere správný směr - takové je podle mě poselství ukryté v knize "Srdce včely má pět komor". Helen Jukes, autorka tohoto autobiografického románu je ukázkovou obětí moderní doby. Tedy až do chvíle, kdy do jejího života vstoupí myšlenka pořídit si vlastní včely. V tomto místě...

Průvodce těmi nejlepšími fantasy příběhy – 2. díl Městské fantasy

Průvodce těmi nejlepšími fantasy příběhy – 2. díl Městské fantasy

Spousta lidí si pod fantasy literaturou vybaví hlavně Harryho Pottera nebo Pána prstenů. Ten první je mnohdy přivedl ke čtení a ten druhý zase patří mezi filmovou klasiku, kterou každý fanoušek čehokoliv nadpřirozeného prostě musí vidět. Zdá se to jako nedávno, co jsme na plátně poprvé objevovali tyto dva světy, a ono přitom od premiéry uběhlo už osmnáct let. Od vydání prvního Harryho Pottera (v originále) dokonce více než dvacet! Ty malé děti, co si přály na Vánoce kouzelné hůlky, Bertíkovy fazolky a figurky nám známých...

RECENZE: V Bari je vzduch cítit strachem, vzdorem a parmazánem

RECENZE: V Bari je vzduch cítit strachem, vzdorem a parmazánem

Stará část jihoitalského města Bari není zrovna ideálním místem pro turisty hledající stánek se zmrzlinou nebo historickou pamětihodnost. Každý průvodce popravdě doporučí vyhnout se tomu místu velkým obloukem. Je to uzavřený svět, kde pevně nastolená hierarchie, chudoba, hluboce zakořeněné tradice i pověrčivost určují každodenní život místních obyvatel. Právě sem zavede čtenáře italská spisovatelka Rosa Ventrella v románu Příběh spořádané rodiny. Nezbývá než podlehnout podmanivému vyprávění, vdechovat vůni parmazánu a...

RECENZE: Políbit manželku na rozloučenou, odcestovat do zahraničí a naoko zemřít

RECENZE: Políbit manželku na rozloučenou, odcestovat do zahraničí a naoko zemřít

Artur Ophof si představoval život jinak. Místo cestování do exotických zemí trčí pravidelně v dopravní zácpě, místo vzrušujícího manželství má doma ženu, která chodí spát se slepicemi a zbožňuje bylinkový čaj. Co by udělal jiný chlap na jeho místě? Koupil si sporťák a nabrnknul podstatně mladší milenku. Co udělá Artur? Rozhodne se fingovat smrt, a pak jít na vlastní pohřeb. Hendrik Groen ve své nové knize Žít a nechat žít staví do čela extrémně flegmatického jedince, kterému se naskytne příležitost hodit dosavadní život za...