Jednoduché původní zadání šéfky tohoto blogu „5 knih, které mi změnily život“ musím si opět přizpůsobit. Jestli mi nějaká knížka změnila život, tak jsem si toho – zřejmě ke své vlastní škodě – nevšiml. Takže viz titulek.
Patří sem určitě první kniha, na kterou si pamatuji, ale nemůžu ji ve své knihovně najít. Jestli ji má někdo z rodiny a čte to tady, tak okamžitě vrátit! Na Aukru za ni chtějí 1500 Kč! Dětská encyklopedie, napsal pan Bohumil Říha a ilustroval Vladimír Fuka. Z ní jsem se naučil všechna ostatní písmenka, která nebyla na zlínských trolejbusech (tehdy jen linky A-D a M) a mohl se později ve škole už od první třídy fláḱat. Ta tisícovka hesel popisujících známý i neznámý svět byla fascinující a díky ní vím dodnes vše o všem a všemu rozumím. A miluji seznamy a indexy a třídění i katalogizování. Už si bohužel nevzpomenu, jestli byl obsah někde ideologicky postižený, takže dnešním malým maniakům raději doporučím něco novějšího…
Druhá vzpomínka se vztahuje ke knížce uzmuté z rodičovské knihovny a jaké to klišé: čtené při baterce pod peřinou. Ano, za mého mládí už existovaly baterky. Poprvé jsem asi zjistil, že příběh nemusí být pohádka, pověst nebo mravoličná povídka, že existuje bohatší fantazie, záhady a dobrodružství, že mám ještě šanci narazit na dinosaury a především, že sopky na ostrovech jsou velezajímavé. Já si to budu muset znovu přečíst, už kvůli sopkám!
Po delším období zhltaných všech dostupných verneovek a mayovek, a že jich ti pánové dokázali napsat, následoval čas foglarovský, který by mne zřejmě zformoval ve slušného člověka, kdybych časem nepochopil, že i on popisuje fantastický, ideální svět, ne ten skutečný.
A že tedy bude lepší fantazii studovat u klasických anglosaských autorů sci-fi (Robert Heinlein, Brian W. Aldiss, Philip K. Dick a jim podobní) a realitu pro změnu z americké tvrdé detektivní školy: Dashiel Hammet, Ross Macdonald. Zlomové pro mne určitě byly tituly Tunel do pozítří, první sci-fi, kterou jsem kdy četl, vánoční dárek, bylo mi 11, úžasný povídkový výběr, nečekaný pak zejména od Státního nakladatelství dětské literatury, dále Nonstop s pointou jak rána do čela a samozřejmě Skleněný klíč, podstatný to úvod do poznávání Ameriky, v budoucnu blbě a nepřiznaně zfilmovaný bratry Coenovými. (Ještě tu odbočím: u milostných románů a červené knihovny jsem později zas a zas dělal při čtení úplně stejnou chybu jako u Foglara, věřil jim a dlouho a těžce se pak vyrovnával s tím, že takto svět nefunguje.)
Nonstop
Aldiss Brian Wilson
Následujícím formativním titulem bylo jednoznačné Lvíče a z pana Škvoreckého láska na zbytek života. Hlavně poznání, že z režimu si lze dělat inteligentní srandu, což následně dokázal i Tankovým praporem, Miráklem, Příběhem inženýra lidských duší, které jsme ovšem četli už jen z výtisků propašovaných něčím strýčkem z Kanady a musel je člověk stihnout za 24 hodin, než se předaly dál. Lvíče ale stihl vydat ještě tady a já ho popadl pro změnu z dědovy knihovny. Prázdniny, suchý záchod, babiččin pečený králík, výroba rybízové marmelády a hlavně spousta zašíváren a ležení u knížek. Ty slušné se tenkrát musely objednávat dopředu a oba byli zapsaní ve všech třech existujících čtenářských klubech, plné knihovny se na mne jen třásly a já na ně. A v noci se třásl tenkrát i jejich dům, kolem oken projížděly kolony rusáků.
Knížečka Tracyho tygr vlastně z této řady vypadává, neformovala mě, jen ji miluju. Toto vydání přesně kopíruje včetně ilustrací a formátu ono vydání kultovní z roku 1980, zakoupené v jednom z památných knižních čtvrtků (zeptejte se rodičů či prarodičů, co to bylo, celý ten minulý svět se nevejde do tohoto malého formátu). Nevím, co jsem mu záviděl víc, tygra nebo Lauru, možná ty kresby.
Tiger! Tiger! Burning bright, | Tygře, tygře planoucí,
In the forests of the night | lesem černým za noci,
What immortal hand or eye | čí ruka nesmrtelná
Could frame thy fearful symmetry? | stvořila krásu tak děsivou?
Překlad Jiří Josek, a tygra samozřejmě taky máme, jen v jiném překladu: Svět v zrnku písku
Well… Přeložím: Tož tak.
Tracyho tygr
Saroyan William
Stanyslaw
„Schovku“ jsem už v mládí upgradoval na Zašívárnu. To popadnete knížku a zašijete se tak, aby vás pár hodin nikdo nenašel. Výborná příprava na vojnu!