Říjnové knižní BEST OF
10.11.2019
RECENZE: Bybylon vás pozře, přežvýká a vyplivne ve skupenství, co ještě nebylo objeveno
19.11.2019

Pryč s magickým realismem, máme tu realistické magično v podání Jess Kiddové a jejího nového románu Vetešník (The Hoarder, 2018). Příběh Cathala Flooda, nerudného starožitníka v důchodu, jeho profesionální pečovatelky Maud, její přítelkyně/přítele Renaty a pár padouchů. A také spousty svatých. A hlavně příběh nejdůležitější postavy celého příběhu – starého domu plného veteše a plného starých tajemství uprostřed obří zahrady s cestičkami lemovanými starými matracemi a vybitými bateriemi, zahrady plné divokých koček pojmenovaných po spisovatelích, koček závislých na toastech, a jednoho lišáka a zamknutého karavanu.

Anonce říkají detektivka, a nakonec to tak doopravdy je, a možná až drsný, mrazivý thriller, ale mezitím spousta legrace, absurdního vesmíru, slovních hříček, grotesky, barokního obžerství vět.

Vět, co občas vypadají, že se vylíhly samy, ani je nikdo nemusel napsat. Záplavy slov a neskutečných nápadů, které by jinému stačily na tři knížky. Hříček a detailů, u kterých se usmívám, hihňám a někdy směju nahlas. Kromě střídání žánrů a stylu i prudké změny tempa, délky kapitol a kapitolek třeba na půl strany.

Černá komedie, detektivka, nádech horroru, irské tajuplné a děsivé příběhy, katolická mystika, romance, detektivka a již zmíněný thriller. Maud se v pauzách nekončící snahy uklidit nahromaděné harampádí snaží rozluštit záhady, které jí dům podstrkuje. Jedna zralá smrt a dvě až tři zmizelé dívky. Tajemství bílého a červeného pokoje, noční můry na zdech i v myslích, škvíry ve veteši měnící svou polohu a šířku, labyrint rozkladu. Vzkazy ze záhrobí, pokrok ve vyšetřování na základě vyložených karet, měnící se vztah mezi Maud a Cathalem.

A vždy, když se zdá, že už z toho něco chápu, přijde další rána, bum, a je vše zase jinak. Vyskytne se podivnost, která vám vrtá hlavou. A její vysvětlení o pár desítek stran později, když už se na ni zapomnělo. Chraň bůh, aby někoho napadlo tohle zfilmovat, třebaže výběr herců by měl být jednoduchý, postavy jsou vykresleny přesně i detailně, ale kouzlo je tu především v brilantním jazyku, melancholii, atmosféře, ne ději, radost spočívá v samotném čtení. Nejoblíbenější postava: svatá Dympna.

 

Vydal: Host

Překladem se určitě skvěle bavila: Petra Johana Poncarová

Vhodný nápoj: nepříliš kvalitní domácí slivovice

Co k tomu: Geminiani – Concerti grossi Op. 3

 

Pro Knihy.cz

stanyslaw

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *