Nová svěrákovina: Strážce nádrže
Publikováno: 22.10.2018
Kategorie: Recenze
STRÁŽCE NÁDRŽE

Zdeněk Svěrák je známá ikona českého šoubyznysu. Je působivé, že tento spisovatel, je úspěšný v tolika profesích a dokáže si získat vaši pozornost, jak psanou, tak i hranou formou. Věřím, že mnohé z vás si opět získá.

Styl psaní je příhodně lidový a svérázný, jak jste u Zdeňka Svěráka zvyklí. Knihou vás prakticky provází jednosměrná korespondence, která zobrazuje vše potřebné a šikovně dokresluje atmosféru. Humorný příběh, psaný formou dopisů, není zrovna klasickým příspěvkem literární scény. O to zajímavěji působí, když se velmi snadno začtete, protože vlastně obsahuje vše potřebné pro dobré dílo, které čtenář ocení. Přímá řeč i humorné a důmyslné zápletky vám určitě chybět nebudou, protože i prostřednictvím dopisů se dá ledacos povědět a autor to rozhodně umí.

Ústředním hrdinou prosté zábavy je Jiří Smrček, letitý strážce vodní nádrže Magda, který zasílá dopisy generálnímu řediteli povodí. Jeho zprávy se netýkají pouze přehrady, ale líčí v nich prakticky vše, co se ho dotýká – od strastmi se svou ženou přes vesnické manýry až po vzpomínky na komunismus. Postava je obdobná jako klasičtí postarší hrdinové z filmů Zdeňka Svěráka, snadno si ji představíte.

Největším kladem knihy je její lidové znění, obsahující vesnickou moudrost, přátelství, ale i rozpaky nad různými podněty. Pro Svěráka je typické, že do díla vložil erotické dvojsmysly, což může na mladší čtenáře působit obhroublejším a nevhodným dojmem, ale znáte-li autorovu tvorbu, nepřekvapí vás jistá dávka nadnesenosti v těchto ohledech. Mezi další klasické prvky Svěrákova scénáře je určitá dávka tragikomičnosti, což už čtenář očekává a těší se na ni.

Nejpodstatnější je samozřejmě zábavná složka, která obsahuje více škál humoru. Zdeněk Svěrák má dar sepsat věrohodný a lidový příběh a podat ho vtipně natolik, že některé pasáže skutečně prosmějete. Čtenáři určitě ocení český humor, svérázný, lehce okázalý a důvtipný.

Určitě na vás zapůsobí také emoce, které jsou v některých částech takřka hmatatelné. Ona pověstná samota bezdětných seniorů, kteří nemají nikoho, za kým by zašli, je autenticky ztvárněná s mnoha dalšími tématy, jež autor šikovně a lehce rozvíjí.

Je víc než příjemné, že i přes svou humornou stránku, není kniha povrchní. O čemž vás přesvědčí vhodné zakončení, upřímné a lidské. Mnoho čtenářů si tento literární zážitek jistě užije od začátku až do konce. Věřím, že byste dílo ocenili také jako audioknihu namluvenou samotným spisovatelem, jelikož mnozí z vás při čtení jistě zaslechnou jeho hlas.

Titul je vhodný spíše pro starší čtenáře či fanoušky tvorby Zdeňka Svěráka, ale určitě neříkám, že nezapůsobí i na mladší, které zajímá kvalitní humorné vyprávění staršího občana až do dob komunistické éry.

 

Recenzi napsala: Chensie Ips/Ivona Salvová-Šabíková

Další články z kategorie

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

RECENZE: Smrt staré Maši potěší fanoušky Oscara Wildea

Smrt staré Maši je soubor šesti alegorických povídek, z nichž každá nese krátký podtitul např. groteska ze staré Prahy, zpráva od Visly nebo zkazka z Orientu. Na první pohled tento podtitul působí jen jako jakýsi doplněk, který autor bez větší důležitosti připsal na závěr, aniž by zamýšlel se do jednotlivých literárních formátů a žánrů vejít. Po přečtení celé knihy ale zjistíte, že všechny formáty a žánry byly beze zbytku obsáhnuty a naplněny, ať už se jednalo o zprávu, legendu, baladu nebo zkazku. Titulní povídka O smrti...

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

RECENZE: Vyměnit vodu květinám

Pozvánka na místo, kde se moc normálních knížek neodehrává, Violetta je totiž správkyní malého hřbitova městečka na východě Francie. A stará se o vše kolem něj, o hroby a hrobky, návštěvníky známé a pravidelné štamgasty i náhodné a anonymně rozjímající, o hromadu koček, které si hřbitov pronajaly, o jejich kastrace (koček myslím, ne návštěvníků), o hrobníky a majitele jediného místního pohřebního ústavu, o květiny a zeleninovou zahradu, o své zápisky průběhu pohřbů. A taky o nájemníky, když skončil jejich čas a kosti musí...

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

RECENZE: Nebudete stíhat kontrolovat Instagram, dýchat ani žít…

Představte si, že marně hledáte novou práci, ale jedna nezajímavá nabídka střídá druhou. Vy sníte o práci knihovníka v bradavické knihovně, ale zatím to vypadá na zástupce manažera oddělení mražených potravin. A najednou BUM! Mezi nepřeberným množstvím nabídek Úřadu práce je „výzkumník významných historických událostí v příslušné době“. Smlouva na dobu určitou, plat mizerný, pracovní doba nekonečná a podmínky „mírně“ vražedné. Pak je tady ještě jeden detail, který personalistka zapomněla zmínit. Pokud vám pracovní náplň...

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

RECENZE: Když se smutek zhmotní a nechce se hnout

Stačí jediná zmínka, že spisovatelka Alena Mornštajnová chystá další knihu a český literární rybníček je cobydup vzhůru nohama. Její první letošní román Listopád vyvolával emoce ještě dřív, než vůbec stačil dorazit do tiskárny. A víte co? Na předsudky tentokrát není místo, on si veškerou tu chválu a uznání a ovace více než zaslouží. Ukrývá v sobě hodně silný příběh, zhmotňuje smutek, vztek i naši vlastní nedávnou historii a nadto dokáže zažehnout obrovskou sílu k životu. Co by se stalo, kdyby …? Kdyby se události listopadu...

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

RECENZE: Svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla

Existuje svět, ve kterém vaše černé svědomí vyřeší miska jídla. Kde se za temných nocí toulají po ulicích bytosti s cejchem vypáleným do jazyka a vlastní duši plní proviněními ostatních. Říká se jim pojídači hříchů. Pokud takový pojídač sní například zapečeného úhoře, duši zemřelého oprostí od hříchu sekýrování. Co na tom, že nebožka byla po celý život pěkná megera. Její hřích přejde na pojídače a ona může odpočívat v klidu a míru na věky věků. Dveře do takového světa otevírá Pojídačka hříchů, novinka od americké...

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

RECENZE: Cesta na hřbitov a zase zpátky

Zaklapnete knížku po poslední stránce a přemýšlíte, o čem doopravdy byla. U Hrobaře to rozhodnutí máte jednoduché: o přátelství. O přátelství muzikantů jedné kapely, přerostlých kluků, kteří toho spolu zažili za 20 roků opravdu hodně. Pár dávno vydaných alb, pár povedených koncertů, spousty vystoupení po městysech a dědinách okolo krajského města, vystoupení, která nestačí ani na zaplacení života, drahně alkoholu, drogy lehčí a drsnější, groupies okresního formátu, přefiknuté partnerky kolegů (i když zrovna o tomto...

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit.

Leo Gazzarra trpí nevýslovným pocitem zbytečnosti. Dny tráví nicneděláním po kavárnách, večery v přítomnosti rádoby přátel a alkoholu, noci si nepamatuje a ráno se probouzí v cizím bytě a v cizí posteli. V kapse mu cinká pár mincí, z práce dostal výpověď. Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. Život, tu nudnou a bezbarvou a ohranou všehochuť, znuděně sledovat jen zpoza oken. Rozhodl se neúčastnit se ničeho. Nechat protékat život a všechno...

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

RECENZE: Je možné i uprostřed největší tmy zahlédnout barvy?

Českého čtenáře může jen a jen potěšit, když ústředním motivem knihy zahraničního spisovatele je naše maličká země i s důležitými historickými milníky. Spisovatelka Favel Parrett je původem z Austrálie, její kořeny však sahají až k nám. Jak sama říká, bytu jejích prarodičů v Melbourne rezonovala velká tapeta Pražského hradu i spousta českého křišťálu. Bylo to jako cestovat do Evropy, ač ji do té doby nikdy nenavštívila. Částečně autobiografickému románu A v srdci láska předcházely dvě kratší povídky vydané v místních...

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

RECENZE: Když se bílá magie promění v experiment na lidech…

Železo, tma, vůně kolomazi, chřestění přemnoha ozubených koleček, cvakání a klapání složitých mechanismů. To je zcela nový neokoukaný svět Roberta J. Bennetta, autora veleúspěšné série Božská města. Stvořil svět nazdařbůh poslepovaný ze zakouřených propletenců podmáčených slumů i čisťounkých ulic vládnoucí elity. Takže pokud vás zrovna chytla slina po příběhu líznutém steampunkem, kyberpunkem a majícím tendenci jít do kopru bez zbytečných průtahů, pak vezměte do rukou právě Čaropisce!   Svět, v němž žije Sancie...

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

RECENZE: Bolestivý, ale krásný příběh o touze někam patřit

Americký jih šedesátých let. Atmosféra je napjatá a těžko dýchatelná. Černoši nesmí chodit do stejných obchodů, restaurací, škol a kostelů jako spořádaní občané s bílou pletí. Za hranicemi takového nehostinného světa vyrůstá Kya. Místo idylického dětství však ze zchátralé chatrče uprostřed bažin nejdřív odejde máma, pak sourozenci a nakonec i otec. Zůstane jen ona. S kým bude sdílet radost z nalezeného ptačího pera? Komu ukáže své akvarely nebo řekne o první lásce? A především kdo ji bude hájit před silně zaujatou...