Ženská realita bez cenzury
17.10.2018
Nová svěrákovina: Strážce nádrže
22.10.2018
Není to zas až tak dávno, kdy bylo odhaleno drsné pozadí předváděcích akcí. Právě dokument Šmejdi upozornil na zvrácenost a manipulační techniky prodejců využívajících často velmi osamělé a důvěřivé seniory. Jak už to ale bývá, vše zlé je nakonec k něčemu dobré a my se dnes můžeme radovat, že se našlo několik odvážlivců bojujících za to, aby našimi milovanými prarodiči nikdo bezcitně nezametal. Jedním z nich je Zuzka Filipová, která ve své druhé knize Tady jsem učí seniory, jak vyzrát na dnešní dobu a zúročit své zkušenosti.

Zuzka Filipová je duší i tělem cestovatelka a knihomolka, která se v posledních letech věnuje psaní knih. V roce 2016 vydala svou prvotinu pod názvem Plus jedna. Tato kniha se věnuje fenoménu singles (tedy mladým lidem, kteří nežijí v páru). V tomto roce přichází se svou druhou knihou Tady jsem. Podzimní novinku připravila pro starší čtenáře. Cílem knihy je, aby krok po kroku učila seniory, jak vyzrát na nynější dobu a zúročit své zkušenosti.

Ve Vaší první knize Plus Jedna se zabýváte fenoménem singles a partnerskou komunikací.  Co vás ke zpracování těchto témat inspirovalo?

První knihu jsem napsala proto, že mi bylo okolo třicítky a byla jsem stále svobodná. Lidé a především rodina měli potřebu to řešit… Proč nemám partnera, dítě, proč stále cestuji. Tato kniha je věnovaná lidem jako já. O knize vyšel celostátní článek v novinách, na to zareagovala 68-letá paní. Co ona má dělat, aby byla se svým životem spokojená. Podotkla, že všichni řeší jen mladé, ale na seniory se v oblasti spokojenosti nemyslí. A měla pravdu!

Začala jsem tedy pátrat, ptát se, pročítat dostupné studie… a po roce a půl, je tu druhá kniha. 🙂

Jak se Vám knížka psala? Přece jenom se jedná o odborné téma, které si žádá poměrně rozsáhlou rešerši…

Psaní knihy bylo náročné. Já jakožto socioložka pracuji s daty. A na poli srdečních záležitostí se čísla chovají jako v matrixu. 🙂 Navíc, v době kdy jsem knihu psala, jsem data přebírala ze zahraničí, v ČR se tohle na odborné půdě ještě de facto neřešilo. Ale komplikovanost problematiky byla ku prospěchu. V knize pracuji s metodou obrácené psychologie. A má výsledky! 🙂 Už mi psalo několik lidí, že konečně pochopilo sebe, poté už si našli vhodného partnera. Ten jim je i kamarádem, díky čemuž je pouto silnější a krušné chvilky zvládají lépe.   

Zdá se, že singles a mingles (married, but singles) jsou v současné době v kurzu, ale pořád je to něco „nenormálního“ a netradičního. Setkala jste se ve svém výzkumu a při psaní s nějakými předsudky?

Bohužel, v ČR je jen jedna jediná studie s opravdu malým výzkumným vzorkem. Čerpala jsem ze zahraničních databází. V USA se to řeší na prestižních univerzitách, s obřím ohlasem. Singles se v nynější společnosti bere bez problémů, nikdo se moc nepozastavuje. Výjimkou jsou starší osoby, pro které je to prostě “divné”. Mají potřebu se v tom šťourat, moralizovat. Ale je potřeba dodat, že být sám není přirozené, ani žádoucí. Na psychiku člověka to má neblahé důsledky (na ženy, i na muže). Já v knize především radím, jak si správně vybrat. Neskákat ze vztahu do vztahu. Ale hlavně se pochopit… Často ani nevíme koho k sobě chceme. Jsme zmatení a s přibývajícím věkem panikaříme.

Často ani nevíme koho k sobě chceme. Jsme zmatení a s přibývajícím věkem panikaříme.

Vaše druhá knížka, který brzy vyjde pod názvem Tady jsem, opět rozebírá opět společenské téma, tentokrát se však zaměřujete na stárnutí. Jaké je její poslání? 

Ráda bych docílila toho, aby v sobě i senioři viděli potenciál. Chápu, že se mnoho věcí mění, odchází z pracovního procesu, děti i vnoučata jsou samostatné a bohužel, kamarádi umírají. Ale zamknout se doma před světem není řešení. Ja v knize krok za krokem radím,  jak vyjít ven. Zapojit se, přijít na jiné myšlenky, předat své dovednosti a praxi jiným. Hlavním pro mě při psaní bylo, aby knize všichni snadno porozuměli. Aby starší pochopili – PROČ. Proč má význam socializovat se a být aktivní.

Podle Vašeho vyprávění se tedy jedná hlavně o praktický manuál, jak ve stáří nebýt sám a jak si důchodový věk pořádně užít, chápu to správně?

Ano, sepsala jsem návod/manuál, jak v daných oblastech pracovat. Zabývala jsem se osamělostí lidí, zdravím a financemi.  Tohle to jsou tři největší strašáci starších lidí. Nejčastěji se bojí, že “na stará kolena” umřou někde úplně sami, a nebudou si moci dovolit zaplatit potřeb. Vím, že je to strašné to takto napřímo a otevřeně napsat. Avšak pro psaní knihy bylo velmi důležité problém  správně pojmenovat. Aby se našlo řešení, jak a kde pomoci.  

Zdá se, že Vaši kniha odstartujete dost velkou osvětu, navíc na startovači.cz zmiňujete, že spolupracujete s dalšími dvěma důležitými projekty Ježíškova vnoučata a Nadace: krása pomoci. Kdybyste měla Vaší nové knížce něco popřát, jaké přání by to bylo?

Doufám, 🙂 moc si přeji, aby naši pětapadesátníci a starší měli chuť žít. Za život se každému z nás odehraje plno krásných věcí, ale i zlých. Životní optimismus není dědičný! Je to o přístupu. 🙂

A to že zisk z knihy bude pomáhat dál. Víte, u psaní druhé knihy mi pomohlo nespočet lidí. Všichni 🙂 (musím se usmívat) mi pomáhali, de facto prosili mě, aby mohli pomoci. Proto je jen logickým vyústěním, že kniha musí páchat dobro na více frontách.  

Co bych knize popřála? 🙂 Hodně štěstí! Přesvědčit některé starší a zatvrzelé osoby bude boj! Ale věřím, že pokud bude vůle, pomůže.

Líbí se Vám Zuzčina iniciativa a přejete si ji podpořit? Pak určitě navštivte její profil na startovači.cz, kde najdete všechny detailní informace.

Zuzko, držíme Ti pěsti a moc ti děkujeme!

  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *