Dobrý a ještě lepší život – recenze
31.5.2018
Láskou ji nespoutáš – recenze
28.6.2018

Vítáme vás u prvního dílu naší nové rubriky „Nejkrásnější čtecí koutky“. Pokud jste se při slově koutek lehce orosili a vzpomněli si na ten dětský v přeplněných nákupních centrech, nemusíte se bát. Koutky pro odkládaní beznadějných knihomolů zatím nikdo nevymyslel 😊! V našem případě narazíte spíše na „čtecí rožky“, parapety, houpací sítě, anebo superpohodlná křesílka. Zkrátka všechna útulná místa, kde bychom se ze všeho nejraději naplno odevzdávali naší čtenářské vášni. Některá z nich si můžete s trochou fantazie vykouzlit i ve své domácnosti, jinými se můžete alespoň kochat… Pevně doufáme, že mezi našimi tipy najdete nejen inspiraci, ale hlavně touhu vychutnat si naplno všechny ty kouzelné příběhy, právě tak, jako jsme to uměli jako děti. Protože přiznejme si na rovinu, že každý čtenář je tak trochu požitkář, no ne?

1. Čtení ála Superman má rozhodně něco do sebe…

Správný čtenářský koutek je skoro stejně tak důležitý jako kniha samotná. Ano, uznáváme, jsou bestsellery, které zkrátka musíme číst hlava nehlava, a vůbec nezáleží na tom, jestli zrovna stojíme ve frontě na čerstvé jahody, sedíme v přeplněném metru, anebo si právě dopřáváme romantickou večeři při svíčkách. Ale pak jsou tady ještě jiné knihy. Takové, jejichž atmosféra si vás zcela získá. Bez varování vás vtáhnou do všech těch kouzelných, podmanivých světů a vy najednou zapomenete na čas i prostor – a během několika set stránek jste neoddělitelnou součástí příběhu.

Často jsou těmi malými poklady polorozpadlé kousky, které se dědí z generace na generaci – staré, voňavé, s jednoduchými, a přesto kouzelnými příběhy, ve kterých nacházíme skrytou moudrost ještě po letech. A právě takové stojí za pořádné vychutnání pěkně na hromádce načechraných polštářků, se zapálenou svíčkou, měkkou dečkou a perfektním výhledem.

2. Takový výhled si doslova žádá o nějakou tu klasiku…

Jen málokterý čtenář by pohrdl malým útulným balkonem podkrovního bytu třeba někde uprostřed Montmartru. Někdo dává přednost jednoduchému minimalistickému stylu, my si pro změnu potrpíme na pořádném hygge – se spoustou světýlek, lucerniček, měkkých doplňků, nějakou dobrotou a třeba i “kapkou” vína…

3. Soukromá oáza klidu v ruchu velkoměsta

Přiznejte se, kdo z vás také tajně sní o svém vlastním „čtecím okně“? My patříme ke skalním fanouškům téměř pohádkové varianty – velkého okna s výhledem na mrazíkovsky zasněženou přírodu. Přesto ale zůstáváme nohama na zemi. A tak nám ke štěstí stačí i trošku realističtější varianta širokého okenního parapetu s množstvím milých drobností, které nám ten romantický výhled hravě vynahradí…

4. Není nad snídani “do okna”

Čtení je rituál – čím jsme starší, tím víc si ten prostý požitek z ubíhajících stránek toužíme vychutnat a načerpat z něj co nejvíc radosti a pohody do zásoby. S oblibou vzpomínáme na dětská léta, kdy jsme se s knihou ukryli v korunách stromů, v kupce sena, na půdě, nebo v houpací síti na zahradě – a dlouhé hodiny o nás nebylo ani vidu, ani slechu.

5. Kniha + houpačka = osvědčená “feel good” kombinace

Na to, že třešně chutnaly nejlíp s dívčími romány v altánku na zahradě, Verneovky měly ty největší grády po večerech s baterkou ve stanu a útrapy Jany Eyrové perfektně dokreslovaly kapky bušící na střešní okno babiččina podkrovního pokojíčku… Jako malí jsme si čtení dokázali pořádně užít a naplno se do něj ponořit. Netrápilo nás, že hrníček po kakau není umytý, pod postelí je prach a že existuje milion produktivnějších a chvályhodnějších činností – existoval jen příběh a my – a po podobném zážitku často v dospělosti marně toužíme.

6. Nejlepší čtecí místa občas popírají všechny zákony komfortu…

Také tak rádi vzpomínáte na prázdniny u babičky – honzovky s povidly, chleba s tvarohem a pažitkou z babičiny zahrádky, stanování pod voňavou jabloní, čtení pohádek a hlavně staré houpací křeslo – nejlepší zábavu na světě (kam se hrabou kolotoče…)? A ani v dospělosti není větší idylky, než si uvařit horkou čokoládů a za pravidelného houpání se s knížkou v ruce ukolébat ke spánku.

7. Babičino houpací křeslo má své kouzlo i po letech

Přístěnek pod schody u Dursleyových Harrymu záviděl asi jen málokdo. Prostor pod schody se dá ale využít i daleko lépe. Ano, tušíte správně – na čtení. Někomu může takové místo přijít přinejmenším prapodivné, my ho ale obdivujeme právě pro jeho útulnost a pocit bezpečí, který čtenáři poskytuje.

8. Čtecí koutek, nad kterým by si uslintl i Harry Potter

A jaký je váš čtecí koutek snů?

 

 

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *