Kupte si rodný dům Harryho Pottera
31.8.2017
Já, blogerka – recenze
2.1.2018
Autorka knihy Vladěna Halatová je v současné době na mateřské dovolené se dvěma syny. Skoro celý svůj život se věnovala obchodu a nyní se vrhla na psaní. Když ji byla před lety diagnostikována celiakie, tak se autorka musela smířit s doživotní bezlepkovou dietou. V rámci úspory času v kuchyni a věnování se raději rodině, začala pomalu předělávat bezlepkové recepty tak aby byly chutné a odpovídaly běžné lepkové stravě pro zbytek domácnosti. Její kniha vám dokáže, že když člověk chce, tak si dokáže poradit bravurně opravdu se vším.

 

  1. S bezlepkovou dietou se potýkáte již několik let. Bylo to pro Vás zpočátku moc těžké zvyknout si na úplně odlišný způsob stravování?

 Ano, bylo to těžké, už od začátku. Přišla jsem do ordinace, aniž by mi předtím bylo řečeno, na co vše se odběry dělaly. Když mi řekli, “máte celiakii”, byla jsem v šoku. Nic jsem o tomto onemocnění nevěděla. Pak přišlo rozhodnutí “zkusím” jíst a vařit bezlepkově.  Ale jak a z čeho? Pečení a vaření se mi nedařilo, nic nedrželo při sobě, drobilo se mi to pod rukama, jinak to chutnalo – hrůza, asi umřu hlady! Já, která byla zvyklá na koláče, bábovky, pečivo, několikrát týdně si dopřát sladké dobroty. Po pár týdnech bezlepkové diety se mi upravily krevní výsledky. Mezitím mi celiakii potvrdili i geneticky. Nebylo co řešit, rozhodnutí dodržovat bezlepkovou dietu bylo jasné. Další šok bylo přijmout fakt, že tato dieta je pro celiaky celoživotní, pokud chtějí žít plnohodnotný život bez potíží a zdravotních problémů. Musíte se vyrovnat s tím, že už nikdy neochutnáte ty rohlíky, chleby a zákusky, na které jste byli zvyklí, vždyť už i malé množství lepku naruší sliznici střeva a vyvolá reakci. Ani při vaření a pečení nesmí nic přijít do kontaktu    s lepkovou stravou. Ze začátku mi pomáhal manžel a spolu jsme recepty vyladili tak,  aby byly co nejméně rozpoznatelné od lepkových. Manžel se takto stravoval se mnou, abych nemusela vařit dvakrát. Celý dlouhý rok trvalo, než jsem se smířila se skutečností, že jsem celiak a je to napořád. Naučila jsem se chodit do cukráren, pekáren a obchodů s pečivem s vědomím, že to není pro mě. Nemá to nic společného s aktuálním trendem dnešní doby jíst zdravě, bezlepkově – budeš lépe vypadat, zhubneš a budeš se cítit lépe. Celiak se chce především najíst a být bez potíží, nechce už další kompromisy, to největší přizpůsobení je dieta samotná. Po roce s bezlepkovou dietou jsem otěhotněla a byla šťastná za to, že tuto dietu držím a vím, že budu držet. Našla jsem směr a chuť péct a vařit bezlepkově s vědomím, že tahle dieta je napořád. Neberu to jako nutné zlo, ale jako výhodu.

 

  1. Předpokládáme, že vaše první kniha „Tradiční sladké pečení bezlepkově“ vznikla právě kvůli vaší bezlepkové dietě. Ale čí to byl konkrétně nápad vydat z vašich upravených bezlepkových receptů přímo sladkou kuchařku?

Byl to můj nápad, ale zprvu nečekaný i pro mě. Při dvou malých dětech a dalších aktivitách téměř nereálný. Nicméně věci se dějí, aniž bychom někdy předem chtěli, a pak zjistíme, že to, že se dějí, je dobře, i když se nám to zrovna časově nehodí. Bylo před Vánocemi a můj mladší syn byl ještě miminko v postýlce a pro toho staršího jsem musela vymýšlet na každý den program. Dva měsíce před Vánocemi jsme si řekli, co takhle si už něco upéct? Budeme mít dobrotu a zároveň se syn zabaví, pečení cukroví ho strašně baví a taky mu chutná, i když je bezlepkové. Všechny recepty jsem měla na různých lístečkách a už dlouho mě nebavilo je pořád dokola hledat a ztrácet tím drahocenný čas, s dětmi je třeba čas věnovat jen důležitým činnostem a zbytečnosti nechat plavat. Takže jsem po nocích začala třídit a přepisovat naše odzkoušené recepty s tím, že si udělám složku zvlášť na sladké pečení a vánoční cukroví, protože to bylo aktuální. A pak někdy že udělám složku na pečivo, jako jsou chleby, rohlíky, i na ostatní jídla. Recepty jsem třídila v noci a přes den jsme ty vybrané se synem pekli a sdíleli je na facebooku ve skupinách celiaků. Ohlas byl veliký, každý chtěl recept, všem se upečené líbilo a návštěvám i chutnalo. Kamarádky celiatičky si často stěžovaly na problémy s pečením, s jakými jsem se na začátku vylaďování receptů také potýkala. Nato se zrodila myšlenka pomoci ostatním celiakům, kteří hledají a zkouší. Tak se objevila myšlenka na kuchařku, podpořená tím, že jsem mlsoun, který několikrát týdně musí upéct něco sladkého.

 

  1. Čím si myslíte, že se vaše bezlepková kuchařka odlišuje od ostatních?

Myslím si, že moje kuchařka je především jiná tím, že sama jsem celiačka. Člověk, který se teď musí stravovat bezlepkově, ale přitom nechce, aby se jeho strava příliš lišila od toho, na co byl zvyklý. Už proto, že stejné jídlo se mnou konzumují i moje děti a manžel, kteří celiaci nejsou. Tak na základě kombinace celiak a neceliak jsou recepty vyladěny tak, aby chutnaly všem. Ono na rovinu, receptů je spousta a internet je jich plný, ale bohužel málokterý skutečné funguje a je chutný tak, jak by si celiak přál. Tato kniha vznikla na základě dlouholetého ladění receptů a navíc se širokou zpětnou vazbou. Tímto si myslím, že se má kuchařka hodně liší od ostatních.

 

  1. Jaký z těch 54 sladkých receptů je Váš nejoblíbenější, nebo který z nich se těší největší oblibě u vaší rodiny a přátel?

To se nedá jednoznačně říct, všech 54 receptů peču pořád dokola a pokaždé je chuť na něco jiného. I když se u nás stalo tradicí na každé narozeniny upéct bezlepkový sachr dort. Nikdo z návštěv nepozná, že je bezlepkový, a nikdy se nepřejí. I na Vánoce peču bezlepkově a jí to se mnou celá rodina, i když nemusí. Jen výjimečně klukům upeču něco lepkového. Můj manžel je velký kritik jídla, takže všechny recepty jsou vyladěny do detailu a chutnají i mým klukům a návštěvám, kteří celiaci nejsou.

 

  1. Knihu si vydáváte sama bez pomoci nakladatele, což v dnešní době není zrovna jednoduchá záležitost. Obzvlášť co se týká propagace, ale rozhodně to není nic nemožného. Například když se podíváme na autora Břicháče Toma, který začínal podobně jako vy. Můžete nám prozradit, jak vlastně celý ten proces „samovydavatelství“ probíhá?

Popravdě to nic jednoduchého není, zvlášť když je to mimo váš obor a při tom se staráte o dvě malé děti. Dvacet let jsem se zabývala obchodem, takže distribuci knihy jsem měla promyšlenou jako první. A také jsem měla v ruce vyladěné recepty, které několikrát týdně peču. Vše ostatní bylo pro mě nové a musela jsem si vše zjistit a naučit se, včetně focení, které do této doby není dokonalé. Také bych chtěla podotknout, že nejsem kuchařka ani cukrářka, jsem jen celiak, který se chtěl najíst a pochutnat si. Původně jsem chtěla knihu vydat přes nakladatelství, o vše se postarají, ale cena je pak pro čtenáře vyšší a to jsem nechtěla. Takže jsem zvolila cestu „udělej si sám“. Tím začal celý kolotoč zjišťování. Důležité články v celém procesu jsou autor, fotograf, grafik, korektor a tiskárna. Autorem a fotografem jsem byla já, výběr grafika je velmi důležitý, autor a grafik rozhodují o tom, jak kniha bude vypadat. Grafik by vám měl téměř číst myšlenky a být s vámi sladěný, jinak kniha bude vypadat jinak, než jste chtěli. Grafik musí s vámi jednat přímo a mít jasný názor. Je to sice vaše kniha, takže by měla být podle vás, ale grafik by vám měl umět říct “mně se to takhle nelíbí” a společně zvládnout najít jiné řešení. Já mám štěstí, že v rodině ze strany manžela mám mladého začínajícího grafika s fantazií a nápady, takže spolupráce s Tadeášem Halatou byla výborná, a myslím si, že i když to bylo náročné hlavně z časového hlediska, tak jsme to zvládli. Spolupráce se mnou není jednoduchá, jsem velký kritik, a když mě chytne myšlenka, musí se ihned realizovat. Takže to neměl jednoduché. Korektory jsem také nemusela shánět, manželova sestřenice a její manžel, jsou češtináři a s korekturami mají zkušenosti. S tiskárnou to bylo horší, vybírala jsem dlouho místo i cenu tisku, ale nebylo to pro mě složité, protože se zabývám obchodem. Kromě dobré ceny se vám musí s majitelem tiskárny dobře jednat, ten člověk by měl mít lidský přístup, měl by vám umět poradit, nabídnout možnost udělat předtisk knihy, abyste mohli ještě doladit chyby, umožnit vám návštěvu a kontrolu knihy při tisku apod. Vše je o domluvě. Nakonec jsem se domluvila na spolupráci s tiskárnou Artron v Boskovicích, která je nedaleko mého bydliště. Tisk knihy je drahá záležitost, takže před samotnou realizací knihy byste si měli nachystat peníze, sehnat sponzory nebo se zapojit do tzv. startovače knih, ve kterém se dá na knihy vybrat částka předem. Měli byste mít jasnou představu o tom, kolik jste ochotni do knihy vložit peněz. Určit si dopředu jaký bude výtisk, rozměr, obálku knihy, gramáž a kvalita papíru. Já tehdy byla a stále jsem úplný začátečník. Měla jsem ale jasný cíl – dostat kvalitně zpracovanou knihu mezi lidi, a to za rozumnou cenu. Čas strávený nad touto knihou s radostí daruji všem celiakům, kteří si ji koupí. A budu ráda, když se moje oblíbené recepty stanou i jejich oblíbenými.

 

  1. Máte na základě vlastní zkušenosti nějakou radu pro ty, kteří by rádi vydali knížku také sami bez vydavatelství?

Myslím, že nejsem zrovna fundovaná v dávání rad, vyšla mi teprve první kniha vlastním nákladem. A navíc každý z nás potřebuje jinou radu, jelikož každý máme jiné možnosti, jiné lidi kolem sebe a jiné zkušenosti a dovednosti. To nejdůležitější je, že vás to musí bavit, musí to být váš koníček. Pak jde všechno lépe. Zajistěte si distribuci předem a mějte jasnou představu. Každé podnikání včetně vydání knihy je risk a s tím by měl každý, kdo se do něčeho takového pustí, počítat. Je vhodné si nejdříve nachystat veškeré texty do knihy a pak to vše zpracovat graficky, ušetří se tím spousta času. A hlavně až budete na konci svých sil a budete vidět před sebou spoustu překážek, nevzdávejte to. Také bych doporučila knihu Vladimíra Pistoria “Jak se dělá kniha”, je v ní spousta rad týkajících se knižního zákona a povinností nakladatele.

 

  1. Plánujete vydat další kuchařky pro lidi s bezlepkovou dietou nebo Vás láká úplně jiný žánr psaní?

Ráda bych vydala další bezlepkové kuchařky zaměřené na hlavní jídla, pečivo a speciality. Ale samozřejmě to závisí na tom, jak velký bude zájem o stávající kuchařku a jak s ní budou čtenáři spokojeni. A také na tom, jak mi to kluci časově dovolí, přece jenom jsou ještě malí a potřebují hodně pozornosti. Jestli mě bude za pár let, až kluci odrostou, lákat i jiný žánr, nyní nedokážu říct. Člověk by neměl říkat nikdy a také nic slibovat, takže se uvidí. Každopádně před pár lety by mě ani ve snu nenapadlo, že vydám bezlepkovou kuchařku, a je tu. Takže čas ukáže.

 

  1. Kde všude si mohou naši čtenáři zakoupit vaši knížku?

Čtenáři si mohou knihu zakoupit přímo u mě na emailu (bezlepkove@seznam.cz), na e-shopu (www.bezlepkove.ecwid.com)  a na sociální síti (www.facebook.com/vladenahalatova). Na facebooku mohou sledovat novinky, videa, fotky a pro danou sezónu aktuální recepty. Distribuce probíhá přímým prodejem. Kuchařku můžete tedy zakoupit i v různých knihkupectvích a v jejich e-shopech. Navíc ji naleznete v lékárnách, prodejnách zdravé výživy, hypermarketech a na různých e-shopech.

 

  1. Poslední z našich otázek, které tři knížky byste označila za své oblíbence a doporučila je tedy ostatním k přečtení?

U nás se momentálně čtou pohádky dětem, takže oblíbené jsou jakékoli dětské pohádky a říkadla, moje děti mají rády pohádky o Krtečkovi, Abecedu příběhů zvířátek, Rok na statku a Slabikář včelky Máji. Knihy, které si já ráda koupím a přečtu, když mám možnost a čas, jsou od Ivo Tomana, kterého znám osobně z jeho školení – například knihy Štěstí na míru, Debordelizace hlavy, Motivace zvenčí je jako smrad, Úspěšná sebemanipulace. Další pro mě zajímavý autor je ekonom a žurnalista Lukáš Kovanda. Zajímají mě knihy, ze kterých se něco naučím a které mě něčím mentálně a vědomostně obohatí. Zabývám se obchodem, takže mnou preferované knihy se většinou týkají této oblasti a s ním souvisejících oborů jako jsou marketing a psychologie.

 

Autorčiny tipy na čtení:

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *