Povídání o knihách: JANA KUŽELOVÁ
Publikováno: 18.7.2017
Jana Kuželová je úspěšná blogerka po třicítce. Skvěle všem dokazuje, že blog nemusí být jen pro náctileté. Rozebírá témata, která zaujmou většinu žen každého věku. V dnešní době její blog patří k jednomu z nejoblíbenějších na našem malém českém rybníčku. A po vydání knihy “Já, blogerka: Žena 30 +” samotná autorka ještě vzrostla na popularitě. Zeptali jsme se jí proto, čí vlastně to byl nápad převést blog do knižní podoby a jestli plánuje knižní pokračování. Více se už dozvíte v samotném článku.

 

1. Když se o vás snaží člověk na internetu zjistit více informací, tak mu jako první vyskočí vaše dvě stránky – ta osobní blogerská (jsemzena.eu) a profesní (janakuzelova.cz), kde nabízíte své služby od fotografie, přes copywriting až marketing. Která z těchto vašich činností je tou hlavní, co vás naplňuje a živí?

Přiznám se, že je velmi těžké propojovat koníčky s nutností se nějak živit. Bylo by skvělé, kdyby mi k tomu stačil blog a psaní.  Bohužel, zatím je to nereálné, takže mojí hlavní činností je marketing / foto /copy. Jsem OSVČ, spolupracuji se menšími firmami a živnostníky, kteří často potřebují služby širokého rozsahu a nemohou si dovolit platit specialisty pro každou službu zvlášť, nebo investovat do služeb agentury. Také fotím na zakázku, to zas převážně pro koncové zákazníky. Svatby, portréty a tak podobně.

 

2. Jak vás napadlo vydat z vašich článků knihu, nebo co konkrétně Vás k tomu vedlo?

Nenapadlo to mne samotnou. Oslovilo mne nakladatelství Grada s tím, že se jim blog zdá zajímavý a knižní vydání by mohlo oslovit ještě širší veřejnost.

 

3. Je v knize něco navíc, co čtenáři u vás na blogu nikde nenajdou?

Tak minimálně to jsou fotky, které se na blogu ani neobjevily. Pak je to určitě nějaký článek. A naopak. Na blogu je toho spousta, co se bohužel do knihy nevešlo.

 

4. Jak na vydání knihy reagovalo vaše blízké okolí?

Nadšeně. ?

 

5. Téměř každý čtenář a milovník psaného slova zastává názor, že ten pravý požitek má jen z papírové knihy. Je to i jeden z vašich důvodů proč jste se rozhodla vydat z vašich online článků na blogu knížku?

Jak jsem zmínila, vydat blog knižně nebyl až tak můj plán. Ale jsem moc ráda, že se tak mohlo stát. Už právě z důvodu, že papírová kniha ve mně spíše evokuje relaxaci, na rozdíl od  „mobilních appek“ ve kterých  nejčastěji prohlížíme blogy a podobné. Ty ve mně evokují spíše multitasking a schopnost zabít několik much jednou ranou ? Hodí se zejména když máme někde prostoj, třeba v čekárně u doktora, nebo v tramvaji cestou do práce.

 

6. Spolupracovala jste s nakladatelstvím Grada i na vizuální podobě knížky, která je plná citátů a fotek, nebo bylo vše v jejich režii a vy jste viděla až hotovou finální verzi?

Kdyby byla kniha celá v mé režii, vypadala by asi úplně jinak. ?  Grada se mnou některé věci konzultovala a určitě si vždy vyslechla můj názor. Každopádně, finální výsledek je především dílo nakladatelství. A já jsem to akceptovala.

 

7. Chystáte se vydat další knížku v podobném duchu nebo si dokonce pohráváte s myšlenkou úplně jiného žánru?

Samozřejmě, jakmile vydáte jednu knihu, určitě se nabízí úvaha, zda tímto směrem vede cesta. Na blogu od té doby přibylo tolik nových příspěvků, že by to už nyní vydalo na díl druhý. ? Přemýšlela jsem i o tom, zda bych dokázala napsat něco jiného. Román pro ženy, povídky, něco v tom smyslu… Odpověď neznám. Ale právě proto si to možná zkusím. Výzvy mne lákají.

 

8. Co byste jako zkušenější a také úspěšnější autorka poradila našim čtenářům, kteří by taky rádi za nějaký čas vydali svou vlastní knihu?

Tedy, vůbec se necítím jako osoba fundovaná k rozdávání rad na toto téma. ? Ale takový můj minirecept na vlastní sen, který se dá aplikovat nejen na vydání knihy, by asi zněl:

Drž si svůj sen. Přemýšlej o něm. Rozvíjej ho. Hledej pro něj cesty. Zkoušej jej zrealizovat. Zlepšuj se v provedení. Uč se od druhých. Možná se  mu někdy budeš cítit na míle daleko a dokážeš spoustu úplně jiných věcí, ale pokud se ho nevzdáš, sám si tě najde.  

 

9. Kdybyste si měla vybrat, tak co byste si v dnešní době plné „jůtuberů“ zvolila – dráhu bloggerky nebo vlogerky? Zaregistrovali jsme totiž pár vašich online videí a zajímalo by nás, k jaké stránce se spíše přikláníte.

S videem koketuji již velmi dlouho. V současné době má velký dopad, zejména u mladší generace. Takže se nabízí myšlenka to alespoň zkusit. Bohužel, často mi připadá, že si zveřejňovaný obsah nezaslouží až takovou viditelnost, jaká mu je na youtube dopřávána. A to je možná důvod, proč nejsem vloger. Neumím s takovou samozřejmostí a přirozeností mluvit o věcech, které mi připadají triviální. A zatím mne nenapadl způsob, jak do videí promítat obsah blogu. Možná je obsah youtube definován právě tím, jaká skupina lidí jej nejčastěji používá. Takže je otázka, zda by vůbec snaha o jiná témata měla úspěch. Každopádně, youtube, stejně jako blog, nebo další sociální sítě – jsou nástrojem pro sebevyjádření. Nelze říci, že bych se k něčemu přikláněla, protože každá forma má něco do sebe. Jde spíš o volbu, jak se dotyčnému (a skrze co) vyjadřuje nejlépe. Nebo jakým nástrojem půjde jeho myšlenka co nejlépe vyjádřit.

 

10. A nakonec, které tři knížky patří k vašim srdcovým záležitostem a ráda byste je doporučila ostatním k přečtení?

Jééé tři srdcovky? To bude těžké. V každém životním úseku jsem tíhla k trochu jiné literatuře. Mám moc ráda knihy Khaleda Hosseini, což je americký prozaik afghánského původu. Všechny jsou top. Poslední jsem četla „A hory odpověděly“. Z lehčích žánrů se mi v poslední době moc líbila kniha P.S. od A.Geislerové. Z trilerů mne naposledy hodně nadchla volně navazující řada od T.R. Smithe – nejvíce asi Dítě č. 44.

 

Tipy na čtení:

 

Další články z kategorie

RECENZE: Osmi set stránkový gigant slibuje magii, draky i tisíc let staré tajemství

RECENZE: Osmi set stránkový gigant slibuje magii, draky i tisíc let staré tajemství

Fanoušci knižní série Kostičas od britské spisovatelky Samanthy Shannon již několik let netrpělivě vyhlížejí vydání dalšího dílu. Sama autorka však jde cestou „kdo si počká, ten se dočká“ a místo pokračování celosvětově úspěšné série přišla po delší době odmlky se samostatným příběhem. Převorství u pomerančovníku je více jak osmi set stránkový gigant a slibuje magii, draky, tisíc let staré tajemství a epickou bitvu mezi dobrem a zlem.   Svět se připravuje na návrat zla   Mezi východem a západem velké říše panují...

RECENZE: Osud dokáže být krutý i k těm nejdobrosrdečnějším

RECENZE: Osud dokáže být krutý i k těm nejdobrosrdečnějším

Krutý mráz a nikdy nekončící zima sužují zapadlý kraj na severu země. Domy chudých obchodníků jsou schované pod nadýchanou sněhovou pokrývkou a ve stínech temného lesa tiše vyčkávají bytosti z dávných legend. Naomi Novik, autorka neméně známé knihy Ve stínu hvozdu, se znovu vydává ve stopách slovanské mytologie. Na motivy příběhů, které si vyprávíme už odnepaměti, napsala pohádkou šmrncnutý příběh V zajetí zimy, kde se ženy umí zachránit samy a místo čekání na kouzelný polibek od prince berou do rukou meč a jdou se...

RECENZE: Vraždy, co se řeší nad šálkem černého čaje a táckem koláčků

RECENZE: Vraždy, co se řeší nad šálkem černého čaje a táckem koláčků

To se takhle sejde Frankenstein, Jekyll & Hyde, doktor Moreau, Van Helsing a Sherlock Holmes. To není začátek suchého britského vtipu, ale novinka Případ alchymistovy dcery od spisovatelky Theodory Gossové. Čistokrevné viktoriánské dobrodružství navozuje atmosféru šestákových románů A. C. Doyla a před slavného detektiva pokládá další téměř neřešitelný případ. Záhady, mrtvoly, zaplivaný Whitechapel a nelidská monstra na každém rohu. Pánové ať si drží klobouky, dámy nechť si připraví čichací sůl … je čas vyřešit pár...

RECENZE: Je suis Sandra

RECENZE: Je suis Sandra

Prostá brněnská devčica Sandra, její prostější přítel Mirunek a snobský nepřítel Johannes, nebo možná naopak slavný přítel Johannes a sprostý nepřítel Mirek, kamarádka Zorka jako přítelkyně i nepřítelkyně současně, tchyně, Brno a na pár minut i rodiče a americký detektiv - to jsou všecky postavy prvotiny Šalina do stanice touha od Ivy Hadj Moussa (knížka napsána česky, nejde o překlad, jméno paní autorka vyvdala), která v Brně studovala i pracovala. A žádnou z těch postav - tedy až na Brno a čtenářky asi i na Brada Pitta -...

RECENZE: Novinka Holly Bourne přimíchá do šedivé reality trochu duhy

RECENZE: Novinka Holly Bourne přimíchá do šedivé reality trochu duhy

Jsme všichni sněhové vločky? Na to se ptá ve své nové knize britská spisovatelka Holly Bourne. Ta není v psaní žádným nováčkem a na kontě má několik úspěšných knih – pár měsíců stará novinka A jak se vám líbím teď? nebo román o holčičím přátelství Už jsem normální?!? z roku 2017. Spisovatelčiným ústředním tématem je duševní zdraví mladých lidí. Tentokrát je to okořeněné o vysoce (ne)sympatickou vypravěčku Olive. Dám vám hned několik důvodů, proč byste se měli zrovna do této knihy vysloveně zabouchnout. Olive je normální...

RECENZE: Novela Petry Dvořákové způsobuje těžkou žaludeční nevolnost

RECENZE: Novela Petry Dvořákové způsobuje těžkou žaludeční nevolnost

Českou spisovatelku Petru Dvořákovou není nutno blíže představovat. Každých pár měsíců přijde s novou knihou, která okamžitě zaznamená raketový úspěch a na pultech knihkupectví se po ní jen zapráší. Knihy Dědina nebo Chirurg jsou toho důkazem. Tentokrát nakladatelství Host přichází s další její novinkou. Jednohubka Vrány je co do počtu stran záležitostí na jedno odpoledne, ale po dočtení nebudete vědět, co si počít s vlastním životem. Dvanáctiletá Baruna, jak je ústřední postava nazývána vlastní matkou, prožívá klasické...

RECENZE: Měly to (ne)štěstí, přežily.

RECENZE: Měly to (ne)štěstí, přežily.

Kdo by ten příběh neznal? Je 14. dubna 1912 a svět stojí na prahu jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách mořeplavby. Titanik, největší loď své doby, se těsně před půlnocí srazí s ledovcem. Stačí pár desítek minut a monumentální kolos pohltí jednou provždy temné hlubiny Atlantiku. Za sebou zanechá tisíce mrtvých a jen pár přeživších. Spisovatelka Elizabeth Blackwell se v knize Dívky, které slyšely plakat moře vrací do oné dubnové noci a vypráví příběh tří žen, které měly to (ne)štěstí, že přežily.   Esme,...

RECENZE: O vnitřním boji, sebepoznání, vině i odpuštění

RECENZE: O vnitřním boji, sebepoznání, vině i odpuštění

„Květomluva je způsob, jak sdělit své pocity a názory jiné osobě za pomoci květin. Diskrétně vyjadřuje city a názory, které by se obtížně řekly slovy nebo by bylo jejich slovní vyjádření v dané situaci nežádoucí (např. společensky nepřijatelné),“ dozvíte se na Wikipedii. Australská spisovatelka Holly Ringland na této strohé definici vystavěla hluboce dojímavý a upřímný příběh o odvážných ženách, síle přátelství a tíze vlastního svědomí. Ztracené květiny Alice Hartové nás přivádí do vyprahlé australské divočiny. V odlehlém...

RECENZE: Mořská panna a paní Hancocková je jako zpěv sirény. Okouzlující a vábivá!

RECENZE: Mořská panna a paní Hancocková je jako zpěv sirény. Okouzlující a vábivá!

Debutový počin britské spisovatelky Imogen Hermes Gowarové je inspirovaný „skutečnou“ mořskou pannou vystavenou v Britském muzeu. Za poetickým názvem se skrývá sociální román ze sklonku 18. století lehce podbarvený magickým realismem. Kniha Mořská panna a paní Hancocková navozuje svým uhlazeným vyprávěním poklidnou atmosféru románů Jane Austen, ale zavedeni budete do nejexkluzivnějších nevěstinců v Londýně. Na dveře domu obchodníka Jonaha Hancocka jednoho večera zaklepe kapitán jeho lodi Kalliopé. Z dalekých krajin mu...

❄ 10 knih pro vánoční nedočkavce ❄

❄ 10 knih pro vánoční nedočkavce ❄

Vánoce. Nejdříve je nedočkavě vyhlížíme, odpočítáváme a jako malé děti se těšíme, až je celé pročteme. Pak kolem prosviští rychlostí vánoční komety. A pro všechny ty přípravy a pusy pod jmelím, často zbude na čtení jen pár nanosekund. Tak co se zababušit do teplé deky a začít se hýčkat hned teď? Pocucávat vaječňák, vyzobávat Marhmellow z horké čokolády a nasávat vánoční atmosféru. Klidně celý měsíc. Máme pro vás tip na 10 oblíbených vánočních knížek, se kterými je radost lenošit.   Krásné Vánoce Užijme si společně...