Jana Kuželová je úspěšná blogerka po třicítce. Skvěle všem dokazuje, že blog nemusí být jen pro náctileté. Rozebírá témata, která zaujmou většinu žen každého věku. V dnešní době její blog patří k jednomu z nejoblíbenějších na našem malém českém rybníčku. A po vydání knihy „Já, blogerka: Žena 30 +“ samotná autorka ještě vzrostla na popularitě. Zeptali jsme se jí proto, čí vlastně to byl nápad převést blog do knižní podoby a jestli plánuje knižní pokračování. Více se už dozvíte v samotném článku.

1. Když se o vás snaží člověk na internetu zjistit více informací, tak mu jako první vyskočí vaše dvě stránky – ta osobní blogerská (jsemzena.eu) a profesní (janakuzelova.cz), kde nabízíte své služby od fotografie, přes copywriting až marketing. Která z těchto vašich činností je tou hlavní, co vás naplňuje a živí?

Přiznám se, že je velmi těžké propojovat koníčky s nutností se nějak živit. Bylo by skvělé, kdyby mi k tomu stačil blog a psaní.  Bohužel, zatím je to nereálné, takže mojí hlavní činností je marketing / foto /copy. Jsem OSVČ, spolupracuji se menšími firmami a živnostníky, kteří často potřebují služby širokého rozsahu a nemohou si dovolit platit specialisty pro každou službu zvlášť, nebo investovat do služeb agentury. Také fotím na zakázku, to zas převážně pro koncové zákazníky. Svatby, portréty a tak podobně.

2. Jak vás napadlo vydat z vašich článků knihu, nebo co konkrétně Vás k tomu vedlo?

Nenapadlo to mne samotnou. Oslovilo mne nakladatelství Grada s tím, že se jim blog zdá zajímavý a knižní vydání by mohlo oslovit ještě širší veřejnost.

3. Je v knize něco navíc, co čtenáři u vás na blogu nikde nenajdou?

Tak minimálně to jsou fotky, které se na blogu ani neobjevily. Pak je to určitě nějaký článek. A naopak. Na blogu je toho spousta, co se bohužel do knihy nevešlo.

4. Jak na vydání knihy reagovalo vaše blízké okolí?

Nadšeně. ?

5. Téměř každý čtenář a milovník psaného slova zastává názor, že ten pravý požitek má jen z papírové knihy. Je to i jeden z vašich důvodů proč jste se rozhodla vydat z vašich online článků na blogu knížku?

Jak jsem zmínila, vydat blog knižně nebyl až tak můj plán. Ale jsem moc ráda, že se tak mohlo stát. Už právě z důvodu, že papírová kniha ve mně spíše evokuje relaxaci, na rozdíl od  „mobilních appek“ ve kterých  nejčastěji prohlížíme blogy a podobné. Ty ve mně evokují spíše multitasking a schopnost zabít několik much jednou ranou ? Hodí se zejména když máme někde prostoj, třeba v čekárně u doktora, nebo v tramvaji cestou do práce.

6. Spolupracovala jste s nakladatelstvím Grada i na vizuální podobě knížky, která je plná citátů a fotek, nebo bylo vše v jejich režii a vy jste viděla až hotovou finální verzi?

Kdyby byla kniha celá v mé režii, vypadala by asi úplně jinak. ?  Grada se mnou některé věci konzultovala a určitě si vždy vyslechla můj názor. Každopádně, finální výsledek je především dílo nakladatelství. A já jsem to akceptovala.

7. Chystáte se vydat další knížku v podobném duchu nebo si dokonce pohráváte s myšlenkou úplně jiného žánru?

Samozřejmě, jakmile vydáte jednu knihu, určitě se nabízí úvaha, zda tímto směrem vede cesta. Na blogu od té doby přibylo tolik nových příspěvků, že by to už nyní vydalo na díl druhý. ? Přemýšlela jsem i o tom, zda bych dokázala napsat něco jiného. Román pro ženy, povídky, něco v tom smyslu… Odpověď neznám. Ale právě proto si to možná zkusím. Výzvy mne lákají.

8. Co byste jako zkušenější a také úspěšnější autorka poradila našim čtenářům, kteří by taky rádi za nějaký čas vydali svou vlastní knihu?

Tedy, vůbec se necítím jako osoba fundovaná k rozdávání rad na toto téma. ? Ale takový můj minirecept na vlastní sen, který se dá aplikovat nejen na vydání knihy, by asi zněl:

Drž si svůj sen. Přemýšlej o něm. Rozvíjej ho. Hledej pro něj cesty. Zkoušej jej zrealizovat. Zlepšuj se v provedení. Uč se od druhých. Možná se  mu někdy budeš cítit na míle daleko a dokážeš spoustu úplně jiných věcí, ale pokud se ho nevzdáš, sám si tě najde.  

9. Kdybyste si měla vybrat, tak co byste si v dnešní době plné „jůtuberů“ zvolila – dráhu bloggerky nebo vlogerky? Zaregistrovali jsme totiž pár vašich online videí a zajímalo by nás, k jaké stránce se spíše přikláníte.

S videem koketuji již velmi dlouho. V současné době má velký dopad, zejména u mladší generace. Takže se nabízí myšlenka to alespoň zkusit. Bohužel, často mi připadá, že si zveřejňovaný obsah nezaslouží až takovou viditelnost, jaká mu je na youtube dopřávána. A to je možná důvod, proč nejsem vloger. Neumím s takovou samozřejmostí a přirozeností mluvit o věcech, které mi připadají triviální. A zatím mne nenapadl způsob, jak do videí promítat obsah blogu. Možná je obsah youtube definován právě tím, jaká skupina lidí jej nejčastěji používá. Takže je otázka, zda by vůbec snaha o jiná témata měla úspěch. Každopádně, youtube, stejně jako blog, nebo další sociální sítě – jsou nástrojem pro sebevyjádření. Nelze říci, že bych se k něčemu přikláněla, protože každá forma má něco do sebe. Jde spíš o volbu, jak se dotyčnému (a skrze co) vyjadřuje nejlépe. Nebo jakým nástrojem půjde jeho myšlenka co nejlépe vyjádřit.

10. A nakonec, které tři knížky patří k vašim srdcovým záležitostem a ráda byste je doporučila ostatním k přečtení?

Jééé tři srdcovky? To bude těžké. V každém životním úseku jsem tíhla k trochu jiné literatuře. Mám moc ráda knihy Khaleda Hosseini, což je americký prozaik afghánského původu. Všechny jsou top. Poslední jsem četla „A hory odpověděly“. Z lehčích žánrů se mi v poslední době moc líbila kniha P.S. od A.Geislerové. Z trilerů mne naposledy hodně nadchla volně navazující řada od T.R. Smithe – nejvíce asi Dítě č. 44.

Tipy na čtení: